Chesterton komentáře u knih

Přísně vzato, nikdo si nemůže dát Bibli do 'přečtených' ani když reálně někdo celou přečte. Bible je totiž KOMUNIKACE. Komunikací sám se sebou či s kýmkoli se může stát skoro každá kniha. Bible je celoživotní komunikací s jejím (či jejími) autorem. Ať už ho (či je - třeba evangelisty) máme v srdci jako autory či Autora.
Za sebe bych nikdy neměla ambice Knihu knih alias knihovnu lidstva komentovat. To TaLu a milary mě motivovaly tuto mou celoživotní četbu i audioknihu okomentovat.

Styl vyprávění v krátkých větách, dokonalé vykreslení atmosféry, prolínání celkem nešťastných osudů. Nechybí laskavý humor. Třeba v komickotragické postavě bulvárního novináře. Osud Milady mi připomněl dokument Saši Uhlové Hranice práce a přišel mi centrálním motivem. I vzhledem k Aničce.
První seznámení s autorkou a hned trefa do čtivé, vtahující atmosféry. Tíseň povrchnosti, přetvářky, faleš a sobectví ve vztazích? Nekomunikace o smyslu života, pravdivosti, uzavřenosti a jiných obtížných tématech?
Nevím zda magický, ale realismus rozhodně!
Vrací k přírodě a k tomu, dívat se na lidi líp?

Po celou dobu čtení z textu prosvítala nikdy nekončící šance odrazit se od pomyslného dna nejlépe s pomocí nabízené ruky.
Podle některých komentářů je asi dobře, že Tmu mám teprve před sebou. Nechám si tedy hvězdu do rezervy. Jinak je to za mě na plný počet!
5/5

29 03.01.2020

Dokonale naplnila moje očekávání.
Je-li toto oddechovka, pak se ptám od čeho??
Laciný, podbízivý humor lehce za hranou. Vtipné do chvíle než si uvědomíte, že muži s tímto přístupem k životu žijí nejen v knihách. Zábava jako životní priorita, které se podřizuje vše. Vztahový rozklad a znevážení křehkých lidských hodnot, umocněno primitivně pubertální vulgaritou. Navíc styl psaní na úrovni středoškolského slohu. A mnohé stereotypy.
Závěr v rádoby katarzi a poučení jen umocňuje celkovou trapnost a nudu.
Komerční čtení bez hlubšího smyslu a myšlenky - Amazonka to vyjádřila super!
Nemusím stále pít jen nejkvalitnější vína, ale než krabicové . . . . . to raději čistou vodu.
P.S. Ale film byl díky hercům celkem fajn :o)

29 14.02.2019

[audiokniha]
Ola kala.
Tohle bylo opravdu výborné.
Lehký, laskavý styl k vážnému tématu a přesto tolik střípků a úhlů pohledů na naši historii. Na odlišnost české a řecké mentality i temperamentu. Zejména z pohledu starších Řeků, co se rozhodli svou vlast opustit.
Výborně vykreslené charaktery Sotirie a Kouly. Trýznivost začlenění malých děvčátek do odlišných poměrů včetně jejich dětských pocitů.
Janis mě neskutečně točil, bylo mi smutno z jeho vztahu se Sotirií...a stejně tak ze vztahu k dceři...
Ale vlastně to bylo celé lidsky pochopitelné vzhledem k vykořenění.
Výborný byl pohled na StB a dopady komunismu na řecké uprchlíky. Dotažení do současnosti bylo nepatrně plošší a zjednodušené, ale nebylo to špatné. Třeba záležitost s Pavlem.

Až v komentářích jsem se dozvěděla o aktivitách autorky v Post Bellum a kniha ještě stoupla v ceně. Navíc jsme kdysi navštívili Pargu s Martou Elefteriadu a rozhovor s oběma sestrami jsem přidala do zajímavostí...
Dana Černá je dobrou volbou hlasu a stylu četby.
Výborná obálka i příběh s naušnicemi!
Díky za rozšíření obzorů.
A ano - závěr ze současnosti buď nemusel být vůbec nebo lépe zpracovaný :$
6/4

28 19.12.2023

[četba ČRo]
Nedozírné hlubiny lidské krutosti, které ukryté za ideologii a stádnost, pokračovaly ve válečných hrůzách i v dobách míru.
To jsou dlouhodobé plody každé války a totality . . .
Msta na nejslabších - ženách a dětech, kvůli nimž je potřeba takové knihy psát a číst !

Jenom se nechci srovnat s linkou pomsty, (stejně jako SlamLenka) kterou lidsky chápu, ale právě pro lepší budoucnost, bych za sebe chtěla mít odvahu ji nepřijmout a přála bych si, aby i spisovatelé měli odvahu i talent nelaciným způsobem ukazovat směrem k odpuštění ...
Rozhodně není pravda, že odpouští jenom Bůh! Taky člověk, když chce zůstat člověkem, (nebo být obrazem Boha) musí trestat zvěrstva, ale bez odpuštění se neposune ani o milimetr dál.
Navíc platí, že "chceš-li být něčím otrokem, nenáviď ho".

A ano, měli by to číst všichni vzpomínači na zlaté komunistické časy, co nadávají na současnost !

28 05.12.2023

[audiokniha]
Všechno se v té tíživé atmosféře vedra, sucha, žízně a ubohé úrody, kde vám vysychá z četby v oku i v krku (mě v uších :o) a bolí hlava ze slunce i střelby na farmě . . . ze všeho nejvíc vlastně točí kolem obrovské důležitosti poctivé výchovy. Od maličkých dětí, přes ty, co s nima cvičí hormony (ale ne tolik, aby to zdravá výchova nakonec neustála), a konec konců i všech dospělých!
Zejména pak díky zápletce jde o výchovu kluků, co se můžou stát otci a za vše zlé mají z titulu své převahy a síly větší zodpovědnost!
Výborné. Na prvotinu skvěle napsané. Zcela mě to pohltilo.
Hlas Jakuba Gottwalda je taky luxusní suchý chraplák:)
Těším se na jeho Glatz !
5/5

28 01.11.2023

V dětství moje zamilovaná rozhlasová hra! Nevím, jak by na mě působila dnes, protože obecně Čapka (vůbec nevím proč, je to iracionální:) moc nemusím. Ale Bílou nemoc jsem asi ve dvanácti milovala a poslouchala opakovaně :o)
Absolutně nadčasová!
4/5

28 22.09.2023

[audiokniha]
Zbyněk je v mnohém kopie Pavla ze Selského baroka. Minimálně lehce nesrovnaným vztahem k ženám. Dešťová hůl je stejně dobrá jako dvě předchozí z trilogie.
Zprvu jsem se malinko ztrácela v ději, ale Zbyňkovi jsem fandila, a smekala před jeho umanutostí a bojem s větrnými mlýny. Terez není špatná postava, vůbec to neměla s jeho vztahy (i sám k sobě) snadný. . .
V příběhu je skutečně hodně témat "morálního neklidu". Neplodnost, nespavost, rozdělenost až příkopy mezi vesnicí (ba i venkovanstvím) a městem, vzdělaností a manuální prací.
Hluboké kořeny nelehké minulosti, co se stále promítají do současnosti. . .
Třeba slova doktora Bečváře je dnes trochu potřeba do kamene tesat?
A ze všeho nejvíc mě baví Hájíčkova poetičnost, vnímání přírody, snovost a prolínání času. A do detailu dokonalá atmosféra kontrastu vesnice s městem. Martin Pechlát není častým hlasem v audioknihách, tato se mu hodně povedla.
6/6

28 09.06.2023

Tohle je zlatý fond české detektivky. Buržoazní sukničkář (tady se trochu drží při zemi) mě neskutečně baví!
Opravdu do nejmenšího detailu vycizelováno :o)
5/5

Dívčí román pro dospělé je docela výstižný popis, ale styl psaní je na prvotinu vyzrálý. Pod zdánlivou jednoduchostí děje se skrývají chvílemi až nečekané hlubiny. Stačí mít podobné zážitky a jemná zákoutí příběhu se vám snadno zbarví podle životních zkušeností.
Za mě se do textu promítá autorčino dětství v krásných Jeseníkách, studia v Praze a Brně i návrat do rodného kraje. Je dobrá pozorovatelka a má talent ze svých prožitků čerpat.
Všechno doprovází vnímání poetiky přírody a venkova jako pevné součásti zralého života. Zároveň se povedlo vykreslit pestrost rázovitých vesnických postaviček. Trochu jak v Dědině. Kategorie odpočinkové, nehloupé v prima obálce :o)
Zásluhou mé milé snachy příjemné překvapení. Ideální kousek do letošní ČV!
5/5

28 07.03.2023

Halloweenský kaleidoskop postav a postaviček se dostavil přesně na čas ;o)
Trochu přestávám hledat tolkienovskou nadstavbu a začínám si vážit humorných perel na volno svázaných do krkolomného děje. Tu je děj ucházející a nadstavba místy luxusní.

"Dělali zkrátka to, co dělali aristokraté vždycky. Skasali téměř všechny plachty a přežívali jak se dalo."

"...jednoduchý totiž neznamená totéž co hloupý. Karotka nebyl hloupý. Byl přímý, poctivý, pravdomluvný, neustále dobrosrdečný, a čestný v každém svém konání.“

"Cechy, ta nejhorší lůza, jakou zplodili kupci a obchodníci. A mají slovo v řízení města . . .
hokynáři mají stejný vliv jako baroni!"

"Pýcha je dobrá věc, ale pečený jelito je pečený jelito."

Dokonalá nekorektní legrace a docela hluboká moudrost probleskuje z "nebroušených diamantů se zlatou žílou hluboko uvnitř"!
Jak pěkně to koresponduje se současností!!
______________
Pod čarou: šlechtická pýcha je protimluv. Jde o hrdost, ale to je jen tolkienovské dloubnutí na okraj, pane Kantůrku. ;o)
5/5

28 08.11.2022

[audiokniha]
Pestrobarevná fantazijní freska se spodnímy tóny tísně, úzkosti a nejistoty. Směsice absurdit, panoptikum postav a postaviček.

Moje druhé rande s panem Fuksem, jehož životní příběh na pokraji psychiatrické péče prostupuje za mě jeho 'talent od Boha" skrz naskrz.
(Jeho lékařem byl profesor Vondráček. Později mu dal Fuks přečíst svůj román Myši Natálie Mooshabrové. A slavný psychiatr mu prý po přečtení knihy řekl: „Tak vy to svoje šílenství nesimulujte, Mistře…“)
Případ kriminálního rady jsem přežila jen díky 'uchoknize', která mi zároveň natolik zvýraznila negativa příběhu, že moc nechybělo a letěla svižně 'do rohu'...

Paní Mooshabrová mě zaujala okamžitě (byť mi taky šla slušně na nerv) a jsem vděčná nadšeným komentářům, že mi parádní přednes Jiřího Ornesta ještě dokreslily a asi jsem zdejší všeobjímající chválu dost pochopila.

Tento mág literatury nestane⭐mého srdce ( v tom hodně rozumím Metle) Na druhé straně si odnáším obzory rozšířené o jeho specifické řemeslo a do třetice z jeho příběhů (někdy za veskrze slunečných dnů) jistě zkusím.
5/4

28 17.06.2022

Obluda mi zásadně chyběla, ale jsou slíbená štěňata. Kate si mé ️srdce navíc okamžitě získala svou dokonalou "vegetariánskou etudou", kterou se uvedla na lodi. Koření humoru mám v knihách Dany Stabenow rozhodně na přední příčli :o)
Stejně tak mě bavilo sledovat reálnou mapu ostrovů Aleuty včetně vzdálenosti a detailů. Milovníci Jacka Londona (což nejsem) k tomu jistě ocení propojení s jeho tvorbou. Přišlo na řadu i víc historie Aljašky nebo Eskymáci a staré tradice.
Tahle sympatická autorka si to u mě kazí jen svým sklonem k akčním scénám. V okamžiku, kdy Kate skočila do moře v záchranném obleku, výrazně poklesla má důvěra a závěrečná bitka možná šla taky vyřešit víc elegantně :o)
Další příběh si mi hodí do Výzvy, takže za mě plynulý přesun na ropná pole...
4/5
"Ještě před tím tu byli Aleuti, společnost bohatá na přírodu a kulturní zdroje, která žila prosperovala....a nakonec se stala snadnou obětí civilizace v podobě ruského pravoslaví, obchodu a kapavky."

28 12.03.2022

V rámci Vánoc mi prošly rukama tři výtisky tohoto rodičovského pohlazení, co by vskutku měli číst ještě daleko víc chlapi tátové než maminy. Věnovala jsem mladší snaše, která dost z obsahu umí a dokáže si uhájit chvilky, kdy je dámou a nikoli služkou. Synovi i vnoučatům, zdá se, to prospívá a nám nezbývá než je všechny podporovat.
Škoda, že jsem tyhle, z mého pohledu zásadní texty, nepotkala o mnoho let dříve, ale dost jsem asi intuitivně dělala a věřte, velice to funguje :o)

Nevšimla jsem si, že by autor odsuzoval, jen v pozitivním duchu upozorňuje na chvíle, kdy jsme jako rodiče a partneři tak trochu sami proti sobě ? Ano. Má laťku ideálních rodinných vztahů hodně vysoko, ne vše se v běhu života daří, ale o to zas tolik nejde . . .

Rady jsou plné životní moudrosti, spolehlivosti, opory, něhy a laskavostí. Nadchly mě přechodové rituály. Už se těším až syn s teď tříletým vnukem vyrazí na chlapský putování nebo jestli jednou roční vnučce věnuje květinu a šperk ?

P.S. Že "máma dáma" šup k plotně, to je velice zdravé, funkční a logické. Feministky a gender rovné ženy nechť čtou něco jiného :o)
7/7

28 10.02.2022

Jasně, Martina Viktorie Kopecká staví do popředí sama sebe, (však se stále ještě sama hledá :o) ale nápad s blogem se mi asi i líbí. Dostala jsem eknihu darem a tuze si vážím skoro jakéhokoli způsobu, jak v dnešním světě předávat realitu slova Bůh a křesťanská víra. Styl Martiny Viktorie mě na první dobrou trochu oslovuje i přesto, že bytostně patřím k Církvi "konkurenční". Aleluja!!
P.S. A palce ve StarDance držím taky :o)
P.P.S. Nahlédla jsem více a je tu vskutku hodně "dort pejska a kočičky", jak píše nahoře dagmar7365 a Viktorka se ještě chvilku bude hledat. A je velká otázka, zda její hledání může smysluplně oslovit hledající a jaké???
Ale její nadšení z víry a kontaktu s realitou Boha, to nikterak nesnižuje.
TOP koment Elen.aja výše :o)
2/3

28 06.11.2021

Ano! Aristokratický duch sálá z tohoto šerloka čmuchala - Durancie to vystihla přesně. Vilém Křížek je můj nový odpočinkový objev - pokud použijete k četbě nadhled a neberte vše nadmíru vážně :o)
Jeho styl líčení zašlých časů mě baví. Dobová atmosféra má přednost před detektivkou, která vše jen povýší o schůdek výš.
Dobře, že jsem četla prvně Strach za oponou, jejíž kouzlo mě chytlo nepatrně víc, ale ani tento příběh ze světa průmyslu starého dobrého mocnářství, okořeněný bolestně lechtivým tématem, vůbec nebyl marný. (a ano, milary, je to špetku rozvláčné:)
Beru detektivku co pohádku pro dospělého a nesnažím se příliš detektiva trumfnout. Nesmí nic jít úplně proti logice, chybět špetka poučení ze světa dobrých mravů a hlavně koření humoru. Čmuchal je tolik vtipný nápad, že odpustím skoro cokoli. Vskutku belle époque, ale zda bych měnila za současnost netuším, ještě, že to nejde :o)
5/5

28 19.08.2021

[audiokniha]
Nádherné - trochu podobenství, trochu pohádka - na podkladě sakra kruté, krušné a bolestivé československé reality!

Je tu převaha chvály, která se týká síly příběhu, ale i kritika stylu a formy. Způsob popisu vskutku zpočátku dlouho tahá za oči i uši.
Jak trefně píše hanzmb:
"Další ajťák v naší literatuře, který ukazuje, že literární řemeslo se naučit nedá."
A zároveň si pak v průběhu říkáte "tohle by měly slyšet naše děti nebo vnoučata". Styl psaní je mladšímu čtenáři šitý na míru, asi že se autor na něho ve své tvorbě zaměřuje?
Dlouho jsem bojovala zda neodložím, ale asi v polovině si mě bratři Hadrbolci svou osobitostí a autentickým venkovským přístupem neskutečně získali !
A vzhledem k mojí zkušenosti s venkovskou generací té doby vůbec nepůsobí jako balíci. Naopak.
Tanuki to dokonale vystihl. Podepisuji. Veverka@ořech pěkně píše o nezlomnosti charakteru a podstatu vnitřní svobody, což je hlavní motto příběhu.

Kaja77 zmiňuje žactvo, k tomu bych dodala, že kniha rozhodně pro větší děcka není počtem stran vhodná i přes styl, který by asi vyhovoval. Ovšem audiokniha s dokonalým hlasem Pavla Soukupa, to už je jiná káva. Tam je vše trochu snesitelnější . . .
5/2

28 13.03.2021

Klasika, kterou si můj celkem malý synek našel v knihovně, přečetl s nadšením a zamiloval si ji. To ty skryté horrory :o) Asi si ji taky zopáknu.
Díky Karle Jaromíre ❤️

28 22.07.2020

Jednoznačně souhlasím. Poměrně zdlouhavý úvod asi zapříčinil, že jsem knihy nečetla v době, kdy je četl starší syn a ten mladší to vlastně potvrzuje taky. Neprokousal se a odložil :o)
Mě to chytlo až ve chvíli, kdy Ronovi zrůžověly uši cestou do Bradavic, ale pak už to byla skvělá jízda!!
Plynule se posouvám do Tajemné komnaty. . . .
Dopady covidu jsou i pozitivní ☀️

28 04.05.2020

Fascinující, smutný příběh, přeplněný životem talentovaného vrabčáka. Četla jsem na střední a stejně jako Atanone, mě na ní upozornila asi mamka :o)
Je drsná, syrová, ale upřímná. V té době se mi četla "na jeden nádech"❤️

28 29.01.2019