HaHa11 komentáře u knih

Poetická kniha s tajemstvím, napsaná úžasným jazykem (chválím i překladatelku), v mnohém poučná - protože co my tady víme o životě na pobřeží Severní Karolíny kdysi v 50. a 60. letech minulého století?! A vysoké hodnocení je zároveň důkazem, že to se čtenářským vkusem zase není tak špatné, jak by se při pohledu na výlohy knihkupectví mohlo zdát. A ten konec? Měla jsem připravené dvě varianty (spoiler - jednu po vzoru Americké tragédie), a strefila jsem se.

18 21.09.2021

Saturnin je dílo geniální - nonšalantně vtipné, prvorepublikově noblesní, psané s lehkostí a obsahující přesně odváženou míru nadsázky. To vše a mnohé další Mackově Saturninovi chybí, a bohužel mnohé naopak přebývá. Místy jsem se nevyhnula pocitu trapnosti; autor neváhá recyklovat obecně známé anekdotické příběhy (všetečný kocourek!), téměř doslova cituje pasáže Jirotkova Saturnina, a vlastně se drží i kostry původního příběhu. Vše a všichni se do roka a do dne vrací. Autor pořádně zatlačí na pilu, a tak vše musí být třeskutě zábavné, zkarikované až do nepříčetnosti, čtenář je zahnán do kouta a očekává se od něj, že se bude bavit, smát se od ucha k uchu, ba i za břicho se popadat. Nic z toho se mi bohužel nepodařilo. Přemítám nad tím, proč toto dílko vlastně vzniklo?! Pro potěchu čtenářů, které okouzlil originál? Anebo jako zábavná hříčka, kterou si chtěl autor naplnit své (nemalé) literární ambice? Dávám dvě hvězdy - a spíš za odvahu (nebo mám napsat za drzost?!).

15 13.07.2020

Skvělé - tyhle odložené případy mají své kouzlo, a když se toho ujme někdo, kdo tomu rozumí (tím mám na mysli autorku i Robin s Cormoranem), je to jízda! A tahle byla jedna z těch nejlepších! Více v recenzi.

14 15.09.2022

Četla jsem v chladnoucích podzimních dnech, přesto jsem intenzivně vnímala na troud vysušené beznadějné australské vnitrozemí. Místo, kde se většina místních narodila, prožívá tu celý svůj život, a když nadejde jejich čas, také tu umře. Mezitím se donekonečna potkávají se stále stejnými lidmi, chodí na stále stejná místa, dohadují se o stále stejných záležitostech. Toxicita dávné (neobjasněné) tragédie tomu dodává další rozměr. Autorka perfektně vystihuje houstnoucí atmosféru plnou nedořešených vztahů, nenávisti, podezírání, křivd, na které se nezapomíná. To, že se jedná o detektivku/thriller, jsem vnímala až v druhém či dalším plánu, přesto i v tomto směru musím udělit to nejvyšší hodnocení. Nezůstaly žádné pochyby, nejasnosti, vše do sebe zapadlo. Jenom té mladé ženské mi bylo líto - jiskřička naděje, že se z toho zadelákova dostane - a nic z toho!

13 05.10.2019

Spletitý a poutavý příběh a v sérii možná jeden z nejpovedenějších. Přiznám se, že jsem chvílemi žehrala na opakované dušezpytné promluvy protagonistů, a to z jednoho prostého důvodu - napnutá k prasknutí jsem vyhlížela konečné rozuzlení "záhady paterčat". Na posledních několika desítkách stránek autorka seskládala několikery puzzle, a všechna čest - zapadly do sebe i ty nejmenší dílky!

11 26.08.2022

Český čtenář z autorova díla poznal nejdříve jeho vrcholnou trilogii z ostrova Lewis, a tím pádem všechny ostatní autorovy knihy mají tak trochu smůlu. I kdyby se P. May rozkrájel, zmlsaný konzument maximálně utrousí: "Hm, docela slušný, ale Lewis to není!"
I takto se dá poslední spisovatelův počin ohodnotit. Spíše než detektivní pátrání na čtenáře čekají zhruba tři stovky stran o bláhových snech mládí konfrontovaných s depresivními skutečnostmi pokročilejšího věku. Opět dvě časové roviny - tentokráte oba příběhy od sebe dělí rovných padesát let a v obou nacházíme prvky filmového road movie. Dynamičtější a barevnější je linie odehrávající se v roce 1965, atmosféra Londýna 60. let je vykreslena plasticky a uvěřitelně (včetně možného setkání Johnem Lennonem), nejsilnějsím místem současného děje je epizoda zachycující setkání s devadesátiletým válečným veteránem. Červenou knihovnu připomínající milostný příběh ovšem body nepřidá. Hvězdičky se půlit nedají, a proto zaokrouhluji směrem nahoru.

11 20.08.2016

Že prý nudné a zdlouhavé? Ani náhodou. Přiznám se, že občas jsem se při čtení docela bála. Autorka stupňuje napětí a i na posledních desítkách stránek, kdy se čtenář domnívá, že teď už je vše jasné, nechává si nějaké to eso v rukávu. Vypravěč příběhu moc sympatií (alespoň ve mně ) nevzbuzuje. Tak nějak jsem si celou tu dobu říkala, že "tady něco smrdí". Spojení s dávnou záhadou tomu nahrávalo, ale... ne, nic raději neprozradím, nebudu kazit čtenářský zážitek. Hvězdičku navíc za vystižení atmosféry letních dní, kdy je vám dvanáct, kamarádství je jednou z největších hodnot a pomalu nakukujete do světa dospělých. A vlastně se vám tam ani nechce ...

11 10.12.2015

Abyste sérii ocenili, musíte prostě:
a) milovat tlusté a ještě tlustější knížky
b) užívat si dialogy plynoucí mnoho desítek stránek, nenechat se jimi ukolébat; autorka jimi vrstvu po vrstvě příběh staví, a také rozplétá
c) hlavně věřit, že dva dospělí lidé budou po pěti letech stále na začátku (pardon - už téměř došlo k polibku)
Černočerné srdce přímo přetéká aktéry - pokračují osobní linie ústřední dvojice, do hry vstupují podezřelí pohybující se ve světě reálném i virtuálním. Mít v této chvíli po ruce papír a tužku přijde vhod - zapamatovat si složité vztahové vazby, a navíc rozlišit internetové přezdívky nedává ani sebepozornější čtenář. Rowlingové/Galbraithovi odpustím i to, co by jiným autorům neprošlo (některé chaty jsou opravdu úmorně dlouhé), protože její schopnost vystavit zápletku a podat ji je neuvěřitelná - jste vtaženi do děje, chcete vědět, jak to vše dopadne, a současně se obáváte okamžiku, kdy otočíte na poslední stránku, a před vámi další dlouhé čekání na díl následující!
V porovnání s předchozí Neklidnou krví (ta byla za šest hvězdiček nejméně) bylo Srdce přeci jenom o fous slabší - tak za 4 a tři čtvrtě.

10 19.04.2024

Další česká detektivka (po Vodníku od Terezy Bartošové), u které musím konstatovat, že poněkud zamrzla v čase. Autorka zacílila na čtenáře, které láká brodit se potoky krve a opakovaně se vracet k morbidním detailům hrůzných činů. Snaha navázat na už pomíjející vlnu drsné severské krimi je ovšem limitována zpracováním příběhu. Aktéři z řad vyšetřovatelů jsou schematičtí až k neuvěření - drsná osamělá vlčice Laura, hledající zapomnění v náhodném sexu, poněkud pažravý Adam, její dávný opuštěný přítel, nyní přímý podřízený, myslící a jednající na první dobrou, a korunu tomu nasazuje nomen omen v podání nadřízeného Šedaje - přísného, nekompromisního, stříbrovlasého a vrásčitého. Kamenem úrazu jsou dialogy - opisné, popisné, těžkopádné a vševysvětlující (někdy i dvakrát). V těchto momentech to šustí papírem více než je čtenářsky přijatelné. Samotná zápletka je trochu z kategorie věřte- nevěřte, její rozuzlení se nese ve stejném stylu... Další detektivky s toto sestavou mám přichystané - dám autorce šanci (mile?) překvapit. Tohle je na dva a půl, zaokrouhluji na tři hvězdy. Neubráním se povzdechu, že Cena Jiřího Marka visela v tomto případě dost nízko.

10 23.03.2024

Jeden z nejpovedenějších dílů série. Zajímavé byly obě dvě hlavní dějové linie - Bonnie & Clyde po švédsku i ta dlouho čtenáři očekávaná linie Billiho. Nesmíme zapomenou ani na Sebastiána - ani tady autoři ještě, jak je vidno, všechen prach nevystříleli! Čtení, které bezezbytku naplňuje označení strhující. Za jak dlouho přijde pokračování?!

10 23.05.2022

Příběh, který by se nemohl odehrávat jindy než na podzim. Je tam všechno, co k tomuto ročnímu období patří. Končící bezstarostnost uplynulého léta a dětství, příslib nových začátků, depresivní atmosféra opuštěných míst i lidí, tajuplnost nedořečeného a nedořešeného. Důkaz, že i detektivka/thriller může být kvalitním čtením. Roční období se autorovi velmi povedla!

10 21.02.2021

Bylo to více než dobré do zhruba dvou třetin. Po nástupu magie jsem najednou četla úplně jiný příběh - a už to za plný počet rozhodně nebylo. Další spisovatelčina kniha, ve které převládá temnota - míst, pohnutek, motivů, osudů. Líbila se mi milostná linka - ty Bolton umí moc dobře, na rozdíl od mnoha svých kolegů věnujícím se stejnému žánru. Podezírala jsem správnou osobu (nevím, jestli je to vlastně plus?!), ale nějak mi chybí hlubší vysvětlení motivů těch hrůzných činů.

10 11.05.2020

Po přečtení několika prvních stránek jsem zažila pocit jistého déjà vu. Téměř přesně po roce (v srpnu 2020 vyšla kniha Drak spí) jsou tu další zapadlá vesnice a další rodinná tajemství. I tentokráte stojí v centru pozornosti ženy; to ony uvedou do pohybu události vedoucí k odpovědím na otázky, na které nikdo z rodiny nechce nebo nedokáže odpovídat. Nejdříve přichází na řadu mezilidské vztahy poznamenané válkou, odsunem a vlnou poválečného osídlení (starousedlíci, přistěhovalci, Češi, Němci, Slováci či Rumuni), potom trable současné – osamělost, finanční nejistota, partnerské vztahy, a nakonec smrt jednoho z aktérů. Vystižení atmosféry, zachycení charakterů, splétání dějových linií – v tom je autorka tradičně velmi přesvědčivá. Něco mi tam ale přeci jenom chybělo… Bergman! Uvidíme, jaké plány s ním Klevisová má, snad se nechystá poslat ho na odpočinek?!
Hodnotím čtyřmi hvězdami – zásluhu na tom má nadmíru povedený závěr – tam bylo všechno – vina, přiznání, trest, smutek, beznaděj, a nakonec ulehčující a úsměvné odpuštění.

9 27.08.2021

Pokud se k této knize dostane v ne zrovna optimistickém rozpoložení, po jejím dočtení máte dvě možnosti. Řeknete si, jestli tedy má vůbec cenu v tomhle hnusném světě pobývat, nebo si oddechnete s vědomím, že se máte ještě královsky.
Jsem antiMornštajnová a po absolvování Listopádu se na tom nezmění vůbec nic. Autorka si pokusem o současnou českou dystopii ukousla obzvláště velkého sousta; nový 1984 nevznikl a ne každý se může stát Georgem Orwellem. Vycházejíc z co by/kdyby nabízí čtenáři velmi a velmi depresivní, dvěma hlavními hrdinkami nastíněný následný třicetiletý vývoj společnosti (s opatrnými odskoky za hranice státu). Subjektivní úhel pohledu jednak umožňuje rozehrát naplno širokou škálu emocí, za druhé se do jisté míry vyvarovat nelogičností spojených se zachycením širšího společenskopolitického procesu polistopadových desetiletí.
Román, který vznikl ve správnou dobu (cca třicet let po Sametové revoluci) a který si našel i své "správné" (tj. po současné původní české tvorbě volající) čtenáře. Víc pochvalných slov na adresu knihy neuvedu.

9 18.08.2021

Klasický kriminální román, s krásně vykreslenou atmosférou švédského ostrova. Prostředí je zachyceno v několika dekádách - od doby těsně předválečné až po devadesátá léta, kdy se příběh uzavře. Vlastně několik příběhů; a všechny jsou smutné, tragické a bezútěšné. Obrovsky depresivní je sledovat zoufalou snahu matky dozvědět se po dvaceti letech pravdu o zmizení jejího malého syna, stejně tak jako přemýšlet o tom, co prožívala matka, jejíž syn utekl před několika desetiletími do světa a ona stále čeká na jeho návrat. Nebylo to veselé čtení! Dávám za pravdu hodnotitelům níže - ani severská krimi nemusí být postavena na kalužích krve a hrůznomordech; mnohem hlubší dojem zanechá nahlédnutí do temných zákoutí lidské duše.
Na Öland se určitě brzy vrátím!

9 08.06.2021

Nemůžu si pomoci, ale tato kniha je zářným příkladem toho, co dokáže pořádná mediální masáž. Obálka knihy na vás vyskočí, kam se hnete, a slova "světový bestseller" vás definitivně zpracují natolik, že nabudete dojmu, že nepřečíst tento literární počin by se rovnalo čtenářské velezradě! Zadržte a neukvapujete se.
Pár strohých faktů
- detektivka jen mírně nadprůměrná
- vraha autor čtenářovi odtajní zhruba v polovině knížky, pak už se jedná jen o to, jak ho dopadnou
- první příběh s vyšetrovatelkou Erikou (Dívka v ledu) byl o něco lepší (ale také žádný zázrak)
- autor píše na můj vkus moc „ploše“ - jazyk nepříliš bohatý, místa, kulisy příběhu, mají velký potenciál (Londýn a blízké okolí), zůstává zcela nevyužit
Klasické čtení na dovolenou - přibalit do kufru, přečíst, a ponechat s klidným srdcem na místě.

9 02.04.2017

Třetí příběh a komisař Servaz hodně ztrácí ze své role svůdníka a ironmana, a vlastně trochu ztrácí i celá série. Chybí mi tady Zieglerová, málo prostoru dostávají Martinovi nejbližší spolupracovníci. Výrazně do popředí se prodere Christine - sledujeme její osobní život i (dost neuvěřitelnou) proměnu z role oběti do role predátorky a mstitelky. Autor tahá čtenáře za nos celkem urputně, až je jasné, že onen padouch, který se rýsuje zhruba v jedné třetině knihy, ještě není konečná. Závěr dost kakofonický a rozmotání některých dějový linií (milostný čtyřúhelník) ponecháno na čtenářově fantazii, aby si dosadil proč a jak. Inspirace HH je docela patrná - motiv osudové lásky, komisařův nebezpečný protivník přecházející z jedné knihy do druhé, a kdo ví, třeba se v příštích dílech ke slovu dostane i démon alkohol?!
Nebylo to špatné čtení, ale oba dva předchozí díly byly prostě o hvězdičku lepší.

9 04.08.2016

Oproti předešlým spisovatelčiným detektivním příběhů, které opravdu vybočují se současné šedi, nudy a podprůměru na poli české detektivní tvorby, mi tato kniha přinesla zklamání a rozčarování. Jediným plusem se mi jeví zdařilé přiblížení prostředí odlehlých holandských ostrovů - i když mě při četbě občas napadlo, zda se spisovatelka nesnaží trochu svézt na vlně zájmu o takovéto bohem zapomenuté kouty světa, které mezi (nejen) českými čtenáři vyvolal Peter May svojí ostrovní trilogií. Postavy nevěrohodně propletené pseudopříbuzenskými vztahy, motivy jejich činů někdy dost těžko uvěřitelné. A samostatnou kapitolou je závěrečné rozuzlení. Tady jsem chtěla zvolat: "A dost, znovu a lépe!" Jsem zvědava, jak obstojí Josef Bergman příště ...

9 08.12.2015

Všeobecné nadšení sdílím, a to z několika důvodů. Na těch více než pěti stovkách stránek jsem se ani chvíli nenudila; četla jsem každou volnou minutu, a když jsem obrátila poslední stránku, cítila jsem se zvláštně bezradně, ochuzená o další možnost pobývat v Auroře - tam, kde to vše začalo, a také za víc jak třicet let skončilo! Detektivka, krimi, thriller, a také psychologický román, společenská sonda, pohled na Ameriku v sedmdesátých letech století minulého a v nultých letech tohoto. Stručně - báječné čtení!

8 18.02.2023

Trochu protahovaná záležitost, kdy autorka nechává čtenáře na posledních více než sto stránkách opakovaně spekulovat, kdo z úzkého okruhu pachatelů to může být. Nakonec vše do sebe zapadne a pozorný (ale opravdu jenom ten pozorný) čtenář si může říci, že to bylo jasné! Příbuzné si člověk nevybírá, ale tuto Lapeninu rodinu by asi za tu svoji nevyměnil nikdo! Od autorky po přečtení několika předchozích titulů rozhodně neočekávám zázraky a hlubokomyslná filozofická poselství, a tak mě tahle knížka vlastně docela příjemně překvapila. Na plný počet to není ani náhodou, ale slušné čtyři hvězdy s klidným svědomím dám.

8 09.08.2022