TipsyChipsy komentáře u knih

Tato kniha stála za to a je vidět, že má celkově vysoké hodnocení. Myslím, že je to tím, že kromě samotného děje obsahuje i mnoho filosofických úvah o světě a vztazích mezi lidmi. Jde tam o lidskost a o člověka postaveného do mezní situace. Autor provází hlavního hrdinu různými stádii postapokaliptické reality a různými způsoby jak se s ní vyrovnat. Ukazuje, že nejdůležitější je myslet jinak a oprostit se od všech podvědomých zakořeněných pravidel a norem. Je zajímavé, že jakoby globální katastrofa posloužila k určité očistě lidstva od válkychtivých dominantních ozbrojených jedinců. Protože tito nakonec prohrávají, aby přežili ti, kteří chtějí svorně pracovat. Je to utopie napsaná krátce po druhé světové válce a přemýšlela jsem, jestli má něco společného s románem 84 od Orwela, protože to je také utopie. Myslím, že jde o to vyrovnat se nějak se světem a kam se řítí...

36 12.05.2017

Krása. Kateřina Tučková má opravdu mimořádný literární dar. Vytvořila si svůj originální způsob vyprávění příběhů. Píše fiktivní úřední dokumenty, dopisy a deník. Dokáže je tak fantasticky poskládát a seřadit, aby tu a tam něco naznačila nebo posunula děj. Díky odosobněnému světu dokumentů na čtenáře o to více zapůsobí ten společenský neuchopitelný strach. Tučková to má tak poskládané, až se člověku rozbuší srdce. Myslím, že její dílo je vyjímečné, přesahuje naše hranice a proslaví se světově. Myslím, že to není spotřební “biedermeier” v rámci současného historického románu, ale něco originálního a uměleckého v pravém smyslu.

34 13.10.2022

Autor této knihy nic z tohoto neprožil. Měl spokojené dětství s rodiči schovaný na vesnici. Údajně byl sám sadistický sexuální úchyl. Do své knihy vložil své vlastní násilné představy. Vytvořil tím umělecké dílo budící obdiv. Čtenáři jsou uchváceni transcedentálním prožitkem brutálních scén a obdivně přikyvují, ano takový je život. Tak skvěle to umělec dokáže vyjádřit. Jeho černá duše nalezla surreálné plátno. Umělecký zážitek z četby může být i toto. Pro mě to byl prostě hnus.

Moc krásně napsáno, autor ukazuje tímto dílem, jak až krásná může literatura být, jak barvitě, zajímavě, geniálně lze slovem zachytit, "malovat" svět. Lidé jsou tam ve své dobrotě, prostotě moc milí a díky úžasným drobnůstkám, které může citlivě přidat je geniální spisovatel, je to všechno tak přirozeně malebné a také reálné, živé. Prostě umění je tohle. A aby toho nebylo málo, život několika generací a novodobá historie ostrova Kefalonie. A ještě láska, vztahy a statečné činy.

22 22.05.2019

Nezlobte se na mě, že dávám odpad. Jen tím chci na něco poukázat. Příběh byl podle mě zdařilá "červená knihovna", plná vztahů, sexu, erotiky s dojemným koncem. Má v sobě navíc dějinné události v pozadí a odehrává se v krásné vile. Co tedy namítám? Vila byla postavena jako výraz názoru "ornament je zločin", cožpak není už samotná tato kniha svojí líbivou kýčovitostí v protikladu k strohé pravdivosti vily? I kdybych přijala skutečnost, že příběh je vymyšlený, stejně není dobře napsaný, žádná hluboká psychologie postavami nehýbe, děj jede dál, ať se děje nevěra a ať je to přitažené za vlasy jak chce. Postava Hany, která prochází všemi fázemi děje, jako bisexuálka vyžadující sex, je toho důkazem. Další věc, která mě mrzí, že autor zneužil skutečné rodiny Tugendhat jako podkladu pro svůj příběh a tím, že řekl, že rodina v jeho příběhu je smyšlená si "umyl ruce". Nedivím se, že se potomkům rodiny tento román nelíbí, když hlavní, co se v něm odehrává je, že otec měl milenku z které si udělal zvláštním kotrmelcem konkubínu. Nevím, proč je zapotřebí psát takové knihy, když samotné příběhy židů za války jsou zajímavé, i rodina Tugendhat měla zajímavé osudy.

Tato kniha je Legenda sama o sobě. Má úžasnou minulost, byla zakázána v Kalifornii, měla obrovský úspěch, rekordní prodeje, díky ní Eleanor Rooseveltová iniciovala nápravu situace a zavedení minimální mzdy. Steinbeck geniální spisovatel jako by byl bůh a stvořil živé lidi. Takové, pro které čtenář dýchá a má o ně strach. Je otázka, když bůh je krutý, tak jestli bude ke svým hrdinům krutý i spisovatel? Já se bála a doufala, že to dobře dopadne…

20 29.08.2021

Tato kniha je vybroušený literární klenot. Malebná dechberoucí pohádka pro dospělé. Stále naznačuje nějaké tajemství a drží čtenáře v napětí, zadržuje odhalení, až konečně vyhřezne pravda. A pak všechny zacyklené indicie lze vidět v jiném světle... Takhle krásně promyšlená a příjemně záhadná kniha, to je prostě umění které nemá obdoby. Ladislav Fuchs je velký umělec.

20 09.09.2020

Tato kniha byla skvělá tak, že to hraničí až s něčím úžasně nadpřirozeným. Přispívá k obrazu Josefa Toufara jako světce spojeného se zázrakem a utrpením. Jsem sice racionální ateista, ale i tak cítím nějakou duchovní sílu z příběhu. Kromě toho líčí úžasnou osobnost, plnou lidskosti, schopnosti pomáhat, skromnosti, takového faráře, který přináší příjemno, dobro a moudro všem lidem farnosti. Další kvalitou knihy je popis doby při perzekuci církve, metody strany k likvidaci lidí. Zde na konkrétním případu dobrého člověka je to velice působivé čtení. Díky autorovi a dalším objevitelům za to, že Josef Toufar nezemřel a bude žít v srdcích všech, kdo ho poznají.

20 10.04.2020

Jeden z nejlepších románů, které jsem četla. Klasické a zároveň novátorské dílo odehrávající se na sklonku viktoriánské Anglie a trvá do období po první světové válce. Na pozadí románu probíhají velké změny ve společnosti, které se odrážejí i do generačního vývoje rodu Forsytů. Rodině Forsytů dal autor typické "forsytovské" charaktery. Krásně vykreslil jejich touhu po stabilitě zprostředkované přes hromadění soukromého vlastnictví. Měli vybrané vychování a dokázali se o nevhodných věcech nebavit a zdržet se projevů citů a vzniku skándálů. Jejich citlivost mohla být sympatická. Práva žen byla v té době malá. Nejvyšším cílem bylo nepracovat, tím se dokládal nejvyšší status. Čtenář si uvědomí, jak vypadá pravé britské imperiální sebevědomí, proč se možná cítí nadřazení a majetek je ukazatelem jejich zařazení ve společnosti. Autor rozehrává úžasný třígenerační příběh, plný pavučin vztahů a jemné psychologie. Příběh plný vášně, lásky a nenávisti se přenáší do další generace, aby se jako bumerang vrátil těm, kdo byli původci. Až do konce si čtenář musí lámat hlavu, jak dopadne milostný vztah komplikovaný starým nepřátelstvím příbuzných rodin.

19 27.12.2017

Nádhera objevit tohoto spisovatele, jsem nadšena. Fascinoval mě jeho způsob, zcela inovátorsky popisuje hlavní hrdiny jak si pamatuje jejich povahové rysy z dětství a do kontrastu s tím, jak se jeví po 18 letech. Čtenář musí přemýšlet, jestli se mohli změnit. Hlavní hrdina stále více odkrývá minulost, až vytváří úžasné drama. Do toho téma tradičního lovu na skále, který dodává nádech mystického spojení zúčastněných mužů, něčeho vyjímečného, co je potřeba zachovat. Závěr byl překvapivý a dobře vymyšlený. Líbilo se mi to naprosto celkově.

19 06.09.2017

Myslela jsem, že je to něco posvátného, ale když jsem si to přečetla, tak je to všechno tak nechutné. Bůh vraždí lidi, židi zrazují a podvádějí, bratři zradí bratra, židé vraždí jiné národy, pak se vraždí mezi sebou... Takže jsou potřeba kolem toho další výkladové knihy jako talmud a midraše a moudré eseje... Místo přiznání, že je to jen krutá mytologie. Ale co se mi líbilo, že to jsou v ekumenickém překladu dobře čtivé jednoduché texty.

18 26.06.2017

Musím souhlasit s většinou komentářů níže a při vzpomínce na tuto knihu (kterou jsem vyslechla audio) jsem dojatá. Něco tak nenásilně mile napsaného jsem ještě nečetla. Nevím, jak to vyjádřit, snad že obyvatelé ostrova Guernsey jsou tak obyčejní a milí, že s nimi člověk úplně splyne. A příběh ženy silného charakteru Elisabeth dodává historii ostrova za druhé světové války závažnost.

18 31.12.2016

Na pozadí politické situace se vyvíjí udergroundová kultura. Ivan M. Jirous vystupuje především jako stmelující osobnost, nekompromisní k establishmentu. Zpočátku mu šlo o nezávislé cesty uměleckého vyjádření. Později se stal nebezpečným pro samotný režim a spojil se s politickými odpůrci včele s Václavem Havlem, který mu velmi pomáhal. Na čtenáře dýchne atmosféra za socialismu, ten podvědomý strach, který velel k poslušnosti, to však nebyl případ Jirouse. Jirous byl hybatelem událostí, lídrem podzemní kultury díky tomu, že uměl svobodné tvůrce během normalizace ocenit a vystihnout, v čem dokázali tehdejší svět obohatit. A stejně tak na oplátku tato kniha objevila, v čem spočívá význam Ivana M. Jirouse pro naši kulturu. Mezi řádky si člověk udělá obrázek o samotném člověku Ivanu Jirousovi, byl vzdělaný, inteligentní, charismatický, statečný, ale také dominantní a bez pudu sebezáchovy. Kniha se čte jako příběh s neohroženým hrdinou.

Katolický kněz Ladislav Heryán:
"Vnímal jsem ho jako svého duchovního učitele. V čem? V opravdovosti života. Třeba jak uměl žít jenom z toho, co mu lidi dali. A tak svobodného, vnímavého člověka jsem napozal."

z Jirousova dopisu z vězení:
"...a pořád jsem přesvědčenej o tom, že přes ten nesnesitelnej tlak seshora, kdekoliv na světě, je svět pořád lepší skrze porozumění mezi lidma, které se šíří zdola. To je naděje, ke které musíme zaměřit všechno naše konání."

17 12.03.2019

Komplexní román na téma atentát. Vystupují tam parašutisté, politici, odbojáři, obyčejní lidé, protektor i příslušníci gestapa. Nejzajímavější mi přišel popis situace z pohledu gestapa, jak věděli, že metodou zastrašování budou potírat v zárodku jakýkoli odpor. Jaké používali metody při výslechu, jaký měli postup, aby dokázali z člověka dostat všechno, co věděl. Je to celé obludné, hrůzostrašné, nepochopitelné, ale opravdu taková doba byla a NE dávno.

17 24.10.2017

Nebýt těchto komentářů, asi bych čekala nějaké povrchní příhody z veteriny. Ale musím uznat, že tohle psal Pan spisovatel. Každou historku ze své praxe si vybrousil jako klenot. Jako sofistikovaný vypravěč dostal čtenáře, kam chtěl, nejdřív připraví kulisy, hráče lidské i zvířecí, vysvětlí svoje postoje, je velice úpřímný, přizná se k nejniternějším pochybám, pak to rozbalí, vybuduje napětí a pak to většinou dopadne dobře a já musela hodněkrát dojatě plakat. Jedna perla za druhou jsou ty povídky.

17 13.06.2017

Pro mě okouzlující román. Autorka má opravdu úžasný talent, tak dobře jsem si už dlouho nepočetla. Přitom téma knihy není nijak výjimečné, prostě dětství a zrání děvčat z Neapole. Ale jak se to dá zpracovat, to bere dech. Je z toho cítit tolik skutečného lidského života. Úplně v hloubce se mě dotkla ta podstata kamarádství, společné neplechy a prožitky, které zažije člověk venku jen s tou pravou kamarádkou. V knize je také zachycen mentální vývoj, kterým projde mladý člověk a jeho priority se mění: je to škola nebo práce nebo co nejvyšší vzdělání nebo se dobře vdát? Je toho tam hodně a je to pravdivější než život, je to umění.

16 25.09.2023

Příběh mi přišel nudný a nezajímavý. Psychologie postav mi přišla povrchní. Obzor knihy byl omezen omezeným obzorem prostých lidí. O samotném kraji, městě, jeho historii, vlastnících panství, památkách, soužití různých národů, práci v dolech, se dozvíme dost málo. Tělem románu je povrchní nezáživné vyprávění o jedné Barce jak se vdala a že měla kozu a pak přišla Fanka a podobně psychologicky a informačně na této úrovni.

16 12.11.2022

Mohlo by to vypadat, jako banální plkání o ničem. Ale bylo to tak opravdové, až to fascinovalo uměním zachytit život, takový jaký je. Autor v primitivních výrocích obyčejných lidí umí předestřít skutečné poznání, které se nad textem vznáší jako ten “tajemný obláček umění”. Jaroslav Rudiš je top umělec literatury dneška.

16 23.12.2020

Autor je výjimečný v tom, že vrhá světlo do temných míst, kam obyčejní lidé nemají koukat. Příklady, co mě zaujalo: Příjmová chudoba roste, když popupace bohatne. 26 nejbohatších lidí má majetek jako celá chudší polovina lidstva. Američané tvoří pět procent lidstva a 25 procent věznů. Ti nemají volební právo často ani po vypršení trestu. 40% věznů jsou černoši. Vězni jsou povinni pracovat a z toho těží velké korporace a ty zase lobují za rozšiřování věznic. Veřejné peníze jdou na provoz privátních věznic. Trumpova politika: korporátní lobisté ministry. Ministerstvo obrany šéfuje lobista zbrojařské firmy, dodavatele Pentagonu, ministerstvo pro správu půdy a těžby vede uhelný lobista. Velké korporace jako Amazon mají v kolonce federální daně nulu, díky odměňování zaměstnanců emisí svých novych akcií a to si odepisují. V daňových rájích se skrývá 8% privátního vlastnictví. A tak dále... je hodně zajímavých faktů, které bychom mohli vědět, místo toho jsme krmeni pseudoproblémy, populismem, zavádějícími analogiemi, lhaním, porušováním logiky, falešnými hrozbami, banálními blbostmi a omyly expertů.

16 02.07.2020

Tato knížka se opravdu dobře četla a úplně přitahovala k dalšímu čtení. Musím dát plný počet, i když jedna věc mě ruší, psaní v přítomném čase. Pro mě to je "nešvar" mladých českých autorek (ještě Bellová, Denemarková, Třeštíková), asi nějaká módní uměleckost. V přítomném čase je podle mě vyprávění divné, sřídá se vid dokonavý a nedokonavý. (Místo zapnul si knoflík - si zapne knoflík nebo zapíná knoflík..)
Ale ještě musím napsat, že díky knize jsem si uvědomila, jak neuvěřitelně stresující, náročná a zodpovědná je práce lékaře. Čest lékařům a nejen chirurgům a také sestrám.

16 19.11.2019