Christopher Paolini

Nová kniha

Murtagh - Christopher Paolini

Legenda pokračuje. Vraťte se do světa Eragona a Dračích jezdců! Pro Dračího jezdce Murtagha a jeho draka Trna už není na světě bezpečno. Zlý král byl svržen ... detail knihy

Související novinky

Mráz, Murtagh a další knižní novinky (17. týden)
Vítáme vás u dalšího dubnového článku s připravovaných knižními novinkami. Tentokrát se podíváme, jaké knihy vyjdou v období od 22. do 28. dubna. Na knižní ... celý text

Populární knihy

/ všech 15 knih

Murtagh

Eragon

Eldest

Spát v moři hvězd. Kniha I.

Nové komentáře u autorových knih

Murtagh

„Na knihu mě naladila povídka Hostinec, která knize předcházela a docela jsem se těšil. První polovina byla zajímavá a měla dynamiku, ale druhá mě nudila, tedy kromě závěru, který je dobře udělaný. Bude zajímavé dále sledovat Murtagha v jeho dalším vývoji. V předchozích dílech to vypadalo, že Murtagh je minimálně stejně schopný kouzelník jako Eragon, ale teď vyšla pravda najevo. má se chlapec ještě co učit. Určitě bude zajímavé sledovat jeho linku s Nasuadou, protože se určitě najde dost těch, kterým se stav vykreslený na konci nebude vůbec líbit.“... celý text
— monkal

Murtagh

„Na Murtagha jsem se šíleně těšila, pro mne nejočekávanější kniha roku. Postavu Murtagha od prvního dílu miluju. A... nechci říct, že jsem vysloveně zklamaná, to ne, ale... očekávala jsem stand alone, který by zodpověděl všechny zbývající otázky, dořešil nevyřešené a ságu o Eragonovi tak příjemně nadobro uzavřel. Jenže ono ne. Místo toho jsme dostali jakýsi otevírací díl zbrusu nové série, kde si Paolini připravil půdu pro úplně nové téma! Jako... ano, na některé otázky jsme odpovědi dostali (Proč se Murtagh choval tak, jak se choval, Jakou měl minulost, Jestli stále miluje Nasuadu atd.), ale bohužel hromada otázek naopak přibyla, takže ve výsledku mám pocit, že jsem se nedozvěděla vůbec nic. Musím uznat, že dějově se to Paolinimu povedlo i po takové době moc pěkně napojit, měla jsem pocit, že jsem Alagaësii nikdy neopustila. Opakuje tam sice události z Inheritance, ale to není ke škodě a i přes jeho typický rozvláčnější styl s nimráním se v pocitech se to čte velice dobře. Moc mě bavilo pozorovat dynamiku Trna a Murtagha, která je opravdu jiná než u Eragona a Safiry, jejich překonávání sebe sama a jejich chybování. A že těch chyb dělali, jednu za druhou. První část byla lehce úsměvná skrze nekonečnou sérii questů, ale byla zajímavá. Druhá část s kultem mě bavila mnohem víc, ale naštvalo mě, že jsme se ve výsledku vůbec nic nedozvěděli - celou dobu jsem čekala nějaké šokující odhalení, zvrat - nepřišel. Bachel byla ovšem výbornou záporačkou. Co bych ale chtěla zkritizovat, a co si možná zaslouží strhnutí více hvězdiček, je magie. Paolini vynikal tím, že měl dokonale propracovaný magický systém, což si celé v předchozím díle zbořil poskytnutím Jména starověkého jazyka našim hrdinům. Bohužel v této knize Murtaghova magie téměř nikdy nefunguje, ač ono Jméno zná. Nejen, že nefunguje, ale on také neustále používá ty samé fráze a ta samá kouzla dokola. Jako vím, že Eragon měl bezesporu mnohem lepší výcvik v kouzlení, ale tady jsem si připadala jako při sledování filmového HP a u dalšího Thrysta jsem už přetáčela oči v sloup. Celkově nejsem zklamaná, protože jsem dostala další Alagaësii, ale jsem zklamaná, že jsem nedostala odpovědi - naopak, samé otázky. Čteno v originále, uvidíme, co překlad.“... celý text
— Scheron

Murtagh

„Dlouho jsem se na ni tesila a opravnene, naprosta pecka.“
— Elissa.Regina

Murtagh

„Na příběh Murtagha jsem čekala velmi dlouho a doufala v něj už když vyšla povídková kniha k sérii Odkaz dračích jezdců, ale tam jsme se toho bohužel moc nedozvěděli. Trochu zklamání mě čekalo v prvních kapitolách, kde se vlastně děj celé povídky zopakoval. Naštěstí to netrvalo dlouho a děj se posunul dále. Velmi oceňuji zpracování knihy od obalu až po obálku a vnitřní mapy. Jediné co bych vytkla je rozměr knihy. Kniha neladí s hardbackem ani paperbackem série o Eragonovi a je stejně vysoká jako box s paperbacky. Příběh mi přijde o něco dospělejší než ten o Eragonovi a Safiře. Možná i trošku temnější, tím že Murtagh si v sobě sám nese temnou minulost a částečně zde řeší svoje vlastní pochyby týkající se jeho života a všech událostí ze své minulosti. Prostřednictvím jeho hloubání nad minulostí nám autor připomíná některé události, které se staly v průběhu série Odkaz dračích jezdců. Takže pokud jsi nejste jistí, zda si vše dobré pamatujete, tak se nebojte s Murtaghem si osvěžíte vše podstatné. Ze začátku příběhu mě trošku rozčilovalo, že autor nám neustále připomíná, že hlavní hrdinové mají svá „pravá“ jména, která odráží jejich skutečnou osobnost, ale vlastně nám o nich nic neřekne. Dozvíme se informace o době, kterou Murtagh strávil v Urubaenu ať už jako dítě nebo poté společně s Trnem. Příběh postupně odhaluje co vše mu Galbatorix a vlastně nejen on způsobil a doplňuje informace naznačené už v Odkazu dračích jezdců. Postupně s hlavními hrdiny sbíráme střípky jednotlivých událostí, které nám autor servíruje po drobkách, svým nezaměnitelným a velmi popisným stylem. Vše je popsáno tak dopodrobna a řekla bych vzletně, že si celkem snadno dovedete vše představit, ale na druhou stranu by občas neuškodilo ubrat a nechat prostor ději. První část mě bavila o něco více, protože mi přišlo, že se děj více posouval. V druhé části se v určité fázi děj začal motat trošku v kruhu. Celkově mě ale příběh vlastně bavil, líbilo se mi jak autor propojil události v minulosti se současným příběhem a dokreslil pozadí povstání Galbatorixe a Křivopřísežníků. Na druhou stranu si nejsem jistá zda mi pozadí Galbatorixova jednání úplně zapadá do toho jak se odvíjel jeho příběh v Odkazu dračích jezdců. Knihy bych i přes nějaké nedostatky doporučila, protože doplní některé mezery v Eragonově příběhu a návrat do Alagaësie je prostě taková srdcovka. Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji Albatros media“... celý text
— Kate3003

Murtagh

„Od knihy jsem čekala příběh podobný Eragonovi. Možná i proto jsem prvních 200 stránek byla celkem zklamaná. Bylo to zdlouhavé, hodně přemýšlení a úvah. Autor často připomínal události z minulosti. To bylo fajn, protože si knihy už moc nepamatuju. A pak se příběh rozjel, dostal temný tón a já se nemohla odtrhnout . Jde vidět, že autor ušel od prvních knih velkou cestu. V Murtaghovi se často noříme do hlubin jeho i Trnovi mysli, vidíme, jak se snaží vyrovnat se svou těžkou minulostí. Příběh je složitý, spletitý a chvíli jsem si nebyla jistá, kde je pravda. V knize bylo i pár nečekaných momentů a já kvůli knize často ponocovala. Murtagh ani Trn nejsou bezchybní, a proto jsou mi mnohem sympatičtější než skoro dokonalý Eragon. Nakonec těch 600 stran rychle uteklo. Jediné výtky mám k formátu knihy, který není stejný jako předchozí knihy. A mapa Alagaësie mohla být psána normálně a ne runovým písmem. Přes pomalý začátek jsme si knihu velmi užila a netrpělivě čekám na další díl, protože je jasné, že Murtagh byl jen úvodem k něčemu mnohem většímu.“... celý text
— dada.196

Přejít na knížky autora