Zloději řek
Michael Crummey
Píše se rok 1810 a do zálivu Hrdinských činů připlouvá námořní důstojník David Buchan s rozkazem navázat kontakt s Beothuky neboli Rudými indiány, původními obyvateli Newfoundlandu, jimž hrozí vyhynutí. Když Buchan požádá o radu a pomoc Peytonovy, nejvlivnější bílé osadníky na severovýchodním pobřeží, je vtažen do temného světa slepé oddanosti a letitých záští. Jeho nejbližší spojenec, John Peyton mladší, udržuje křehkou rovnováhu mezi povinností vůči otci – panovačnému starci s pověstí nelítostného pronásledovatele Beothuků – a svým čistým svědomím. Když se však Buchanova mírová výprava do indiánské země zvrtne, rozkol mezi otcem a synem se prohloubí a začne rozdělovat i jejich nejbližší. Po letech dojde na jiné výpravě k únosu indiánské ženy a vraždě jejího manžela a Buchan se vrací, aby případ vyšetřil. Důstojník se pokusí zjistit, co se na jezeře Rudých indiánů skutečně odehrálo, a pomalu začne rozplétat síť lží a dávných tajemství. Strhující příběh plný vášně a napětí zasazený do drsné newfoundlandské krajiny. Román Zloději řek zachycuje velké dějiny, stejně jako intimní životy těch, kteří se ocitli v jejich vleku.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2023 , AkropolisOriginální název:
River Thieves , 2001
více info...
Přidat komentář
Kniha se opravdu obtížně hodnotí. Autor to čtenáři nijak neusnadnil, spíše ztížil. O nějakém zážitku ze čtení tedy nemohu hovořit, protože jsem se knihou spíše protrápil. Může za to způsob vyprávění, který je plný retrospektiv a až filmových střihů, kdy se často vracíme do situací, které nebyly dořešeny a teprve zpětně se některé momenty vysvětlují. Ono se to nakonec nějak poskládá a výsledný obrázek je kompaktní a přiměřeně depresivní, ale je to pro čtenáře fuška. Nechám čtyři hvězdičky, protože tři by mi zase přišly málo. Ale není to kniha, kterou bych doporučoval.
Dávám čtyři hvězdičky, ale v mnohém souhlasím s uživatelem Franteek. Děj tak trochu nikam nesměřoval, byla tam jedna výprava za druhou, k tomu hromada retrospektivy, až už jsem si říkala, že to autor dost přehnal.
Na mě to bylo možná trochu moc rozvětvené, příliš moc vedlejších příběhů ke každé z postav, možná příliš dlouhé. Ale vzhledem k tomu, že se jedná v zásadě o skutečný příběh, tak rozhodně zajímavý pohled do tehdejších událostí.
Štítky knihy
19. století ostrovy dobrodružství námořníci historické romány dobrodružné romány Newfoundland
Svým způsobem mi to připomnělo mého oblíbeného Cormaca McCarthyho, tím stylem a popisy té temnější strany života a někdy až pedanticky přesných výseků ze života na Newfoundlandu na počátku 19. století. Popisy "špinavé" každodennosti střídají momenty z cest do nitra zamrzlého ostrova a náhlého násilí. Ten styl vyprávění může působit někomu problémy, to neustálé vracení se do minulosti a zámlky tomu ne vždy sedly. Má to tím sice takovou možná až filmovou atmosféru, ale ke spádu děje to množství vsuvek zrovna moc nepřispívá. I tak bych ale knihu směle doporučil každému, kdo má rád McCarthyho. Svým způsobem je to podobně jako Krvavý poledník román o genocidě.
PS - Skvělá grafická úprava, škoda, že těch ilustrací není v knize víc.