R47 komentáře u knih

Pro mě překvapivý debut. Psaný svižně, čtivě, místy sarkasticky, jak to mám rád. Nabral pro mě nečekané obrátky. Skvěle poskládané střípky. Současné, jen ty sociální sítě mi tam chyběly.

02.06.2024

Jo, je to literatura. O něco takového se v rámci žánru pokouší třeba K. S. Robinson (na jeho Auroru jsem si nejednou vzpomněl). Ale u Chambersové nejde už vůbec o technologie, ale o pokládání hlubších otázek, když se díváme do hvězd. Několikrát jsem si při četbě vzpomněl taky na Lema. A ačkoli Chembersová nevěští Zemi (zase stejně jako K. S. Robinson) světlou budoucnost, přesto vás dostane optimismem a humanismem. Už se těším na Poutníky.

26.05.2024

Kniha, na kterou jsem se vůbec nedokázal naladit. Za mě selhává jako dokument i jako literatura. Čiší z toho ta úpěnlivá snaha nebýt dokument a nebýt na straně války. Po scéně s neúspěšným antentátem na Hitlera, kdy se autor věnuje spodnímu prádlu rozvěšenému po okolí, jsem knihu odložil.

Fikční svět 4 hvězdy, děj a styl tak za 2. Takže průměr. Autor si dal skutečně záležet na vytvoření svého světa, ale zapomněl, že by čtenář potřeboval mít taky důvod číst a držet hlavní postavě palce. Kdyby tam nedal těch pár odkazů na exoprostor a někdo by mi řekl, ze čtu Paměti mojí babičce od Hůlové (ze života kočovných mongolů), klidně bych mu to věřil. Jenom ty zkušenosti, které se snaží vypravéčka jako starší žena předat, nejsou uvěřitelné. Taková ta obecná hodnocení života. Spíš mě to tam štvalo. Jestli se pustím do druhého dílu, nevím. Určitě bych si ale počkal na další autorův román.

1 25.05.2024

Rozhodně zajímavá série,která stojí za (opakované) čtení. Je v mnohém jiná. Nejenom "technologií", ale i kulisami. Tolik zeleniny, pokojových rostlin a pletacích jehlic si v military sci-fi nepamatuju. Autor dokázal v každém díle přijít s něčím novým, a přitom samotné fungování jeho vesmíru (kalendáře) doopravdy můžete pochopit až po posledním díle. Zajímavě si pohrává taky s otázkou genru a osobnosti. Není opulentní, mísry je to překvapivě dost sarkastické. Těžko uvěřit, že jde o debut.

25.05.2024

Bildungsromán podle Asimova. Mladý Seldon musí na vlastní kůži poznat, co je diskriminace, chudoba, feminismus, ale i láska aby mohl dobudovat svoji slavnou psychohistorii. A k tomu všemu ho opatrně vede... SPOILER. Ne nebudu to dotahovat. Oceňuju, že se autor snaží propojit svoje dvě veledíla, ale je z toho jen další neskutečne ukecaná procházka po budoucnosti, kde se zase nic tak extra zajímavého nebo nového nestane. Akční to neni taky, chemie mezi hlavními postavami za mě nefunguje, Seldon působí jako idiot, nevím. A ten neskutečnej sexismus pořád, třeba, když Seldon nabádá svojí průvodkyni, aby si klidně sundala podprsenku, jestli se tak hrozně potí... Ta třetí hvězda je z nostalgie. Zestárlo to. Ukrutně.

16.05.2024

Jako kdyby fantasy napsali/natočili bratři Cohenové nebo Quentin Tarantino... Říkávalo se, že každý autor kvalitní fantasy musí nejdřív začít mapou, tím světem a rasami v něm, které určí "geopolitiku". Tohle pro mě ale byla první fantasy postavená čisté na postavách a jejich vnitřním světě. Je to ještě vůbec fantasy? Je tu jen jedna rasa, lidská. Kouzla tu vlastně nejsou, naopak se tu operuje vědou. Odehrává se to jakoby v nějakém historickém bezčasí. Ale stejně... Tak krvavej a akční příběh s vlastně jednoduchou a přímočarou zápletkou, která vás donutí přemýšlet nad morálkou, otázkou dobra a zla, o tom, kdo je kladný a kdo záporný hrdina a jestli vůbec držíte palce té správné osobě. Je to i rychlé, po prvních sto stránkách jsem nevěřil, že už jsem vlastně v tom, že už je první pomsta dokonána. Je to místy ironické, sarkastické (postava Morveera a jeho společnice Jitřenky mi nějakým způsobem připomínali četbu příběhu o mladém vrahovi v Pratchettových Pyramidách, i když už je to léta, co jsem to četl). Navíc přidaný superhrdinský prvek, který tu vlastně zastupuje to magické z fantasy, nebo krátké citáty neexistujících autorů o "umění války". Fakt osvěžující. Další díly série jsem nečetl a evidentně to pro mě nebylo potřeba. Ale rád se do nich pustím.

3 13.05.2024

Prostě nemůžu zastřít svoje zklamání... Nápad změnit hlavní hrdinku a podívat se na události odehrávající se paralelně s hlavní dějovou linií, mi přijde skvělý. Kniha se opět skvěle čte (až na zbytečně rozvleklý začátek, asi 120 stran, kdy jsem měl pocit, že se do vesmíru nejspíš nepodívám), baví odkazy na skutečné astronauty, kteří tu mají míň než vedlejší roli (Armstrong, Aldrin), potěší sebekritické hodnocení popisu sexuálních scén v předchozích dílech a autorce můžete věřit i to hard sci. Ale na druhou stranu je to znova to samé. Hrdinka je téměř dokonalá v jednání s lidmi, úzkost nahradila anorexie, loď kolonie. Celé se to proměnilo v přeplácanou a překombinovanou detektivku s ještě dokonalejším vyšetřovatelem, než byl Sherlock Holmes, a s koncem, se kterým si ani sama autorka pořádně nevěděla rady. Kdybych chtěl číst příběh Black Widow, sáhnu po komiksu, ne po sérii Lady Astronautka... Za měsíc si z té knihy moc pamatovat nebudu, myslím. Což ji u mne pasuje na průměr.

1 20.04.2024

Lavíruju... Na tuhle knihu jsem se těšil. Těšil jsem se na tu exotiku. Ale jsem z ní stejně zklamaný jako z podobně exotické Dívky na klíček, která se taky snaží budovat atmosféru, ale na mě prostě nefunguje. Je tu strašně moc postav, opravdu strašně moc. A nové přibývají i za polovinou. Dobrá třetina děje je zbytečná a samotný hlavní příběh nikam neposouvá (a ani tu atmosféru). Odhalení přicházejí tak nějak sama nad šálkem čaje při setkání neznámých lidí... A zápletka? Vlastně jen konstrukt Blade Runnera, Neuromancera a Asimova Ani sami bohové. Nic originálního. Jen to prostředí. Po 100 stranách jsem se přemlouval, že tomu dám ještě šanci. Po 200 stranách jsem už najel na metodu rychločtení a přeskakoval nezáživné pasáže. Normálně v takovém případě dávám 2 hvězdy. Tady mě nakonec dostala poslední strana, která tomu trochu přidává. A pak to, že autor některým postavám nedal nic zadarmo. Takže 3. Do dalších knih autora se určitě nepustím.

10.04.2024

Přišlo mi, jako bych koukal spíš na film. Taková ta typická česká hořká komedie, kde ve skutečnosti nic nedává smysl. Jako třeba Teroristka. S každým dalším posunutím děje musí přijít "nečekaný" zvrat, změna žánru, až je to celé jen víc a víc absurdní. Film by to možná snesl, kniha za mě ne. Stejně jako bytřrba Pulp Fiction nefungovaly jako kniha, tak tohle podle mě taky nefunguje.

24.03.2024

K výtkám uvedeným níže jedna navíc: lidstvo se na Europě poprvé skutečně interaguje s mimozemským životem a stejně ho nenapadne nic jiného, než do jeho moří vyhazovat mrtvoly a odpadky z lodi. Tak nevím, jestli je to minela autora anebo jeho skepticismus zhruba na úrovni té honby za horou diamantu...

14.03.2024

Tohle bylo rozhodně... jiné. Začnu zklamaným očekáváním: na obálce Bexter píše o kombinaci Hvězdné pěchoty a Srdce temnoty (resp. Apokalypsy) s Kurzem. No, nenašel jsem v tom ani jedno. S Hvězdnou pěchotou je to spojené asi jen tím, že jde o žánr military sci-fi. A se Srdcem temnoty? Nijak. Nejvíc se mi při čtení vybavoval Wrightův Zlatý věk (tou vzdálenou budoucností popisovanou stejně vzdáleným a přitom uhrančivým jazykem - ale Wright mi nakonec přišel "srozumitelnější") a Too like lightning Ady Palmer (tou budoucností postavenou na odlišných frakcích a jejich vzájemné (ne)spolupráci na vládnutí; gender; fakt, že postupně nevíte, čemu z vyprávění můžete věřit - ale Palmer to má víc propracované z hlediska vypravěče a vyprávěcí situace). Hlavní problém ale vidím v tom, že alespoň v tomhle díle se vlastně nic nevyřeší. Ten svět a jeho fungování nepochopíte a z toho, co se tam děje, taky není moc jasné. Jak už napsal někdo tady dřív. Ty popisy jsou sugestivní, ale vlastně není jasné, co se děje. Motivace a psychologie postav nejasná. A co víc? Mám pocit, že ačkoliv autor popisuje svět přesně řízený pravidly, v tomhle díle by se prakticky mohlo stát cokoli a já bych nedokázal říct, jestli to odpovídá "fyzice" toho světa. Do druhého dílu se pustím, protože mě to nějak provokuje. Ale asi se nebudu divit, když tam autor napíše že "generál šaos Jedao se střelila sama mrtvolným sklem třetí rukou, která mu narostla díky exotickým účinkům amputačního fukaru použitého mimo kalendářní výročí, čímž způsobila komputační oživení původního heptarchy". Za nejlepší inovaci Hvězdné pěchoty a žánru military sci-fi pořád považuju Válečné psy Grega Beara (ale jen ten první díl a možná část druhého).

1 08.03.2024

Mně tahle podivná kombinace komedie dellarte a barona Prášila nesedla. Postava knížete je fantastická, opředená tou správnou dávkou tajemství a záhady, sympatická, a přesto iritující. Taky ta satira na nové pořádky je dobrá. Ale v příběhu je strašně moc postav a vztahy mezi nimi se mi těžko sledují. A největší problém mám s vypravěčem, není pro mě zajímávý, spíš mě rozčiluje. A podzápletka s rozprodejem knih mi přijde zbytečná. Menzel z toho dokázal udělat geniální film. Nejsem nějaký jeho úplný fanda. Když to ale srovnám s předlohou...

3 03.03.2024

Musím říct, že mi vadila ta doslovnost a dovysvětlování (oproti filmu). Taky úvod byl strašně dlouhý, zbytečně. Ale furt je to jedna z nejlepších sci-fi, která předběhla svou dobu a dá se číst i dneska bez jakýchkoli problémů. Vůbec to nezastaralo. V tomle byl Ckarke skutečně mistr (na rozdíl třeba od Pohla, Asimova a jiných dinosaurů). Četl jsem několikrát.

5 02.03.2024

Old Shatterhand (anebo spíš Kara ben Nemsí) na Marsu. Vypněte mozek a nechte se unášet. Pak to nejde nemilovat.

1 09.02.2024

Mám z toho dvojí dojem: dobře se to čte, je to skvěle budový příběh, postavy, všechno srozumitelné a v některých (lékařských) pasážích je to fakt výborné sci-fi. Vzpomněl jsem si třeba na Kmen Andromeda. Ale ta základní zápletka, scény, kdy se spolu baví "infikovaní", to je zas tak na úrovni komedie Četník a mimozemšťan. V 90. by to bylo asi skvělé béčko, možná i trhák jako film. Teď to je dobrá sci-fi pro ty, co nečtou sci-fi. Zvlášť do dob pandemie.

1 07.02.2024

Možná kdysi. Ale dneska? Dám si radši Kontinuitu parku.

24.01.2024

Ubylo sexu (hlavně těch šílených keců kolem) a přibylo vesmíru a politiky. To, že se veškerá akce točí jen kolem zaseklé nohy v potrubí, slz ve skafandru nebo průjmu, knize dodává na uvěřitelnosti. Těším se na další díl.

1 24.01.2024

Pro mě zajímavý pohled na bratry Čapky zevnitř (například kapitola o smrti Karla Čapka). Nejsilnější mi ale přišla v pasáži o nékolikaletém pátráni po Josefu Čapkovi (anebo alespoň jeho hrobě) po válce. Tady se "autorka" odchyluje od osobních vzpomínek a dostává se k něčemu mnohem obecnějšímu.

1 23.01.2024

Oceňuju originální příběh bez klišovitých zvratů. A taky to, že se v knize vlastně moc nestane, a přece se dobře čte. Čiší z ní ale doba, kdy byla napsaná: jednak ten hrozný strach o to, kam se svět za studené války řítí, a jednak dost naivní budování mimozemských i lidských charakterů. Všichni spolu bez sebemenších otázek spolupracují, všichni si rozumí a všechno se jako zázrakem vyřeší jednou ranou z pušky vlastně samo. Takže po dočtení ve mně ve skutečnosti zůstává určitý pocit zklamání. A že tohle přece jenom ukrutně zestárlo.

2 21.01.2024