Nejnovější komentáře

„Neupírám knížce chvályhodné benefiční pozadí, ale napsané je to zmateně. Slyšel jsem i ukázku audioknihy a věřím, že Gump v podání Ivana Trojana to aspoň trochu uhladí do jednotného tónu. Filmová adaptace má oproti knize mnohem lepší a logičtější vyústění. Chvíli jsem si říkal, jestli nemám v ruce ještě nějakou nedopsanou betaverzi, jak je ten knižní konec ukousnutý. Za mě je to takový pokus o Psí poslání po česku. Psi jsou určitě důležitou součástí našich životů a jejich týrání a zneužívání v množírnách velké téma, které je potřeba řešit. Bohužel za mě má tato kniha víc much než je zdrávo. Proč je Gump takový fenomén, zkoumám v 10. epizodě podcastu Proč je to bestseller - viz Recenze nebo rovnou tu: bit.ly/pes-gump“... celý text
— sowatson

Vraní oko

„Promyšlená zápletka, podrobně zpracovaná, v ději je hodně nastražených "falešných odboček" ve stylu Agathy Christie - pohodové detektivní čtení!“
— konicekbily

Sudetenland

„Po loňské reklamně mediální a reklamní masáži a této knize kralující žebříčkům prodejnosti jsem čekala mimořádně skvělý román, takže po přečtení přišlo spíš zklamání. Ne že by kniha byla úplně špatná, nápad hrající si s alternativní historií je, řekla bych, skvělý, atmosféru raných devadesátých let na periferii země také má, ale můj celkový dojem je prostě jen průměrný thriller/detektivka, a ještě nedotažená - vůbec jsem nepobrala, jak to dopadlo s tajemstvím z minulosti, kvůli kterému se všechno seběhlo. Možná nijak. Také si myslím, že by vývoj národní identity a pohledu na svět u neodsunutých Němců šel asi jiným směrem, než s čím pracuje autor, ale to je spíš věc názoru a nikdy se to nedozvíme. Co mi dost vadilo, je i množství hrubých pravopisných chyb (jako vadná shoda přísudku s podmětem), chybějících větných čárek, překlepů a stylistických nedostatků v textu. Příště by mohl před tiskem nějaký redaktor přečíst a opravit - zvlášť když je to kniha autora, který se dobře prodává, nakladatelství na ní rozhodně neprodělalo, takže by si trochu péče zasloužit mohla.“... celý text
— Galadwen

Sen o stříbrné zemi

„Holčička z bohaté česko-argentinské rodiny je vychovávána k opovržení a odporu vůči chudým lidem. Kouzlem se dostane mezi chudé a stane se závislá na jejich pomoci. Navíc pozná, že její rodina nepatřila mezi bohaté odjakživa. Po navrácení původních podmínek se dívka rozhodne jít cestou sociální pomoci. Knihu bych označila jako sympatickou moralitu, která způsobem vyprávění ani zvoleným jazykem nenadchne ani neurazí. Je i trochu napínavá a určitě si svoje čtenáře najde.“... celý text
— Bonda

Slovodějky

„Zajímavý nápad, kde jedna rostlina svým vědomím ovlivňuje chod celého města. Kámen úrazu je ale zpracování příběhu. Charaktery postav a jejich chování jsou věrohodné, bohužel zde není žádná akce jen samé popisy. Vadilo mi to obzvlášť na konci knihy, kdy příběh vrcholí. S čím si autorka nevěděla rady to zaobalila a nechala na čtenáři, aby si s tím poradil sám. Trochu mě mrzelo, že tu nebyla napsaná formule na zrušení kouzla „zlatých úst“. Za mě je to podprůměrná kniha, na kterou za pár dní zapomenu.“... celý text
— Dani3

Buď jako řeka

„Ve světě, jak ho známe, každý krok nevyhnutelně vede ke kroku následujícímu a my musíme do toho otevřeného prostoru vejít, bez mapy a bez pozvání. Příběh nesmírného odhodlání, odvahy, vnitřní síly i lásky. Příběh o krutosti, nelítostném osudu, první lásce a velké bolesti. O kráse přírody, těžkých rozhodnutích, samotě i naději. O vině, pochybnostech a křehkosti lidské duše. Málokdy se díval do budoucnosti, a ještě méně do minulosti, ale oběma rukama se držel přítomného okamžiku... Krásné, něžné, smutné a dojemné. Hluboce lidské, bolestné a tragické. A přesto plné naděje. ... když na to přijde, nezáleží na ničem jiném než na odhodlání žít dál... Úchvatné, pokojné, klidné a dechberoucí. Tak živé. Tak bolavé. Tak OPRAVDOVÉ... Řeka si najde způsob, jak ve své cestě pokračovat... BUĎ JAKO ŘEKA...“... celý text
— laura

Dokonalé propojení

„Knihu jsem četla už dávněji. Tématem mi připadala, jako by byla určena pro YA čtenáře, způsob vyprávění byl nešťastný; jednoduchý a přesto chaotický. Résumé - velké zklamání. Při čtení mi vadilo postupně všechno : překombinovaný děj, umělá zápletka, viditelná urputnost, dostat na stránky prvotiny všechno možné; postavy, které se mi už po pár stranách pletly a splývaly, a jejich jednáni vůbec typově neodpovídalo vykresleným vlastnostem charakteru. Jedním slovem - Klišé od začátku do konce, školácky snaživě a neobratně napsané. I když by se za plus dalo považovat české prostředí, na mě nepůsobilo uvěřitelně. Psychothriller to podle mě nebyl, thriller už vůbec ne, ale ať to bylo cokoliv, i na prvotinu mi to přišlo neuspokojivé. Vysoká hodnocení nechápu.“... celý text
— eDex

Polib mi dortík

„Hodnocení 85% mi přijde trochu nadsazené. Nebylo to sice nejhorší, ale ani nic na co by člověk vzpomínal. Kdybych měla říct jedno slovo, tak by to bylo sladké, sladké, sladké...Až moc!“... celý text
— yonda

My ostatní tu prostě žijem

„Čteno napodruhé, tentokrát v originále. A pořád stejně dobré čtení. Jelikož už jsem věděla, do čeho zhruba jdu, některé věci mne už tolik nepřekvapily. Ale pořád se mi líbilo, jak citlivě autor podává některá životní témata, s nimiž se naši hrdinové potýkají. Jemný náznak humoru, který ale na sebe nestrhává pozornost, byl pro mne pořád příjemným osvěžením. Velmi čtivé, spousta divností, které mne bavily, a postavy, které jsem si oblíbila. Angličtina tu není nijak těžká, takže pokud jste v tomto jazyce zběhlí, určitě mohu doporučit.“... celý text
— sgjoli

Sestry

„Měla jsem chuť se vrátit k Martinu Servazovi, který mi jako postava vcelku přirostl k srdci, tak jsem pokračovala dalším dílem - v audio podobě. V prvé řadě musím říct, že jsem ráda, že tento díl nenamlouval Jiří Žák. Byť mi jeho hlas přišel na poslech příjemný, jeho problematická výslovnost anglických slov mi připadala nešťastná a kazila poslech. Knihu Sestry namluvil Jiří Schwarz - poslech příjemný a výrazné trable s angličtinou jsem tu nezaznamenala, což mne potěšilo. V Sestrách se vracíme k prvnímu případu Martina Servaze. Vcelku podrobně se seznamujeme s tím, jak ten případ probíhal, jaké byly tehdejší závěry a v čem přesně navazuje nové vyšetřování na ten starý případ. Myslím, že to má řada detektivních sérii, kdy se autor věnuje nějakému starému případy svého ústředního kriminalisty. A tady se to Minierovi podařilo dobře. Trošku mi to v některých pasážích připadalo inspirované žánrem dark academia (akademické prostředí, vraždy, temná atmosféra), byť se tahle kniha za čistokrevnou dark academia knihu považovat určitě nedá. Ale určitý nádech jsem tam v tomto duchu našla. A líbilo se mi to. Přiznám se, že se trošku divím, že Servaze po eskapádách v poslední knize ještě nevyhodili od policie. Drží se tam zuby nehty. A jako postava mne jednoduše baví. S touto sérií určitě budu nadále pokračovat.“... celý text
— sgjoli

Vetřelci z hlubin

„Bylo to trochu náročné čtení a několikrát jsem si zpočátku říkal, že knihu odložím, ale stále jsem si říkal, že pán co napsal Den Trifidů přece nemůže napsat něco tak nudného. A čekání se vyplatilo, i když.... Prvních sto stran se vleče neskutečně pomalu, nic moc se neděje, občasně nějaká potopená loď a děj je popisován, jak kdyby někdo psal reportáž. Autor se rozhodl stavět napětí, které ale v dnešní době nikdo neocení a spíš ho znudí. Charaktery postav jsou velmi ploché, nevyvíjí se a jsou lehce zapomenuty po dočtení knihy. ALE...pak se děj rozjel pěkně z kopce a každých 10 stran knihy obsahoval jednotlivé události a také pomalé směřování k očekávanému vyvrcholení celého děje, opět drnkající na postapokaliptickou notu...to zkrátka Wyndhamovi jde, popisy rozbitých světů, kdy jste najednou přímo tam v té bezútěšné a depresivní atmosféře. Ale i tak je v ní naděje časů budoucích.“... celý text
— P.owl

Muži jsou vinni?

„Cukaly mi koutky, když jsem četl Honzákovo: " Málokdy se samci servou natolik, že nejsou schopni tlupu vést, a velení se ume nějaká stará plešatá opice" (str. 44). Za to se pochvaly od předních feministek prosazujících kvóty sotva dočká. Další perla např. na str. 69, kdy by Honzák ženě, která v 39 oddaluje početí prvního potomka, "nesvěřil k výchově ani křečka". "Sesypaly se na mě babizny...". Honzákovy knihy jsou obecně kvalitní, třeba Psychosomatické prvouce se nedá nic vytknout. Zde je forma lehčí, co unese zvuková forma rozhovoru a možná ještě blog, v tištěné podobě knihy sem tam bodá do oka. Například předpojatost Mandausové vůči křesťanství: budiž. Ale spolu s její zarážející neznalostí toho, o čem mluví, kniha sklouzává zbytečně nízko: Nepožádáš manželky bližního (str. 36) je majetkové přikázání, ne sexuální morálky jako Nesesmilníš, jak si myslí Mandausová. Čarodějnické procesy nejsou středověká, ale renesanční, novověká a primárně civilní záležitost. Křesťanský středověk kupodivu znamenal spíš rozšíření práv žen (soudružky učitelky pochopitelně vštěpovaly ještě v 70´ žáčkům trochu jiný obraz). Jinde zjevně Mandausová neposlouchá nebo nechápe, co Honzák říká, srv. na str. 11 Honzák mluví o starozákonních židovských patriarších, Mandausová to na str. 12 interpretuje jako" už jsme se shodli, že s příchodem křesťanství...". Páté přes deváté, což je škoda.“... celý text
— Lesehest

Zlodějka příběhů

„Posloucháno jako audiokniha. První kniha s Josefem Bergmanem, Kroky vraha, mne bavila, tak jsem chtěla vyzkoušet i další knihu z pera této autorky. A nejsem určitě zklamaná. Při poslechu této audioknihy jsem si vzpomněla na americký krimi seriál Castle, který se v jedné epizodě zabýval trochu podobným tématem (vražda scénáristky oblíbeného seriálu). Vyústění v seriálu teda bylo sice úplně jiné než v knize, ale tu vzpomínku teď budu mít s touto audioknihou spojenou. :-) Líbilo se mi, jak tu autorka popsala hezky to prostředí celebrit, určitou rivalitu a další věci, které se tu kolem toho seriálu a zavražděné scénáristky točily. Nevím, jak moc se to blíží skutečné realitě kolem seriálu či jak moc je to odlišné, ale to, co tu autorka předkládá, mne tu bavilo. Člověk dlouho neví, kdo by mohl být pachatelem - zpočátku těch podezřelých máme více a mohl to být skutečně kdokoliv. Pak se sice dá pachatel od určité chvíle odtušit, ale to mi nevadilo. Kniha je koncipovaná tak, že částečně sledujeme vyšetřování a kroky policie - z pohledu Bergmana. A z části z pohledu postav, které nějak s případem souvisí. Takže to není úplně 100% vyšetřovačka, takže ten, kdo detailnímu popisu vyšetřování úplně neholduje, by se tady mohl chytat. Nakonec Lepší průměr. V rámci žánru české detektivky mi tohle přišlo povedené.“... celý text
— sgjoli

Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování

„Ačkoliv Norské dřevo a Kafka na pobřeží mne zasáhly asi o něco více, je Bezbarvý Cukuru Tazaki taktéž zajímavým dílem, které mi přineslo témata a podněty k zamyšlení. Autor se tu věnuje tématu mezilidských vztahů, konkrétně mezi přáteli. Tomu, jakým nečekaným směrem se přátelství mohou vydat a jak hluboce může člověka zasáhnout vyloučení ze skupiny přátel. Ač se důvody, proč k událostem došlo, dají sepsat na několik stránek, autor tu záměrně vykreslil cestu našeho hlavního hrdiny - cestu, jak se postupně srovnává s událostmi. Jak prožívá určité emoce, jak hledá sám sebe ve vztahu k jiným lidem. A také jaké mohou být následky. Hlavního hrdiny mi bylo líto. Emoce, které prožívá v souvislosti s vyloučením ze skupiny přátel, byly podle mne zcela legitimní a chápala jsem, odkud a proč se to v něm bralo. V tomto ohledu si mne asi kniha připoutala - protože Cukurovo prožívání některých emocí mi bylo povědomé či blízké. Nevím, mne tohle lyrické nimrání se v pocitech z Murakamiho pera prostě baví.“... celý text
— sgjoli

Apokalypsa Z: Začátek konce

„Anotace zněla velice lákavě a já měla na podobný druh příběhu chuť, tak jsem se pustila do čtení. Nakonec jsem knihu dočetla s určitými rozpaky a s rozhodnutím v sérii nepokračovat. Líbilo se mi, že je to koncipované jako zápisky z blogu/deníku. V člověku to tak nějak vytváří dojem větší autenticity a jakoby většího sepjetí s hrdinou. Působí to nějak osobněji. Taky musím říct, že ten začátek byl velmi působivý, rychle mne to vtáhlo do sebe a já se cítila ponořená do příběhu. Celá ta zombie apokalypsa je sama o obě děsivá a měla jsem pocit určité ponurosti, která mi do toho příběhu docela dobře ladila. To, jak autor začátek té zombie apokalypsy v příběhu uchopil a jak popisoval šíření toho všeho, mi nějak připomnělo události nedávné minulosti - jak se před pár lety začala šířit covid. Kdyby kniha v originále nevyšla v roce 2016, ale až o pár let později, skoro bych si myslela, že se autor inspiroval. :-D Důvod, proč nakonec hodnotím průměrně, je určitá jazyková neobratnost v některých pasážích. Také některé pasáže v průběhu a ke konci knihy byly na můj vkus až moc popisné, že to místy ztrácelo švih a určité napětí. Hlavně v druhé půlce jsem měla občas trochu dojem, že se nudím. A to asi u tohoto typu literatury úplně nechcete. Nakonec teda 3 hvězdy z 5 a tímto dílem se sérií také končím.“... celý text
— sgjoli

Babičky: Útek z večerného hája

„Příjemné čtení, ačkoliv mě to moc neoslovilo.“
— Věra91

Snídaně u Tiffanyho

„Taková klasika, která má krásný příběh odehrávající se v New Yorku. Za mě to je příjemná kniha na jedno odpoledne.“
— Věra91

Královna rebelů

„Dlouho jsem odkládala toto čtení a musím říct, že jsem nadšená. O malinko stránek by mohlo být kratší, ale ten příběh za to stojí. Ranhojička Kiva to neměla zrovna jednoduché v životě a těším se na pokračování této fantasy série. Poslední stránka totiž stála za to.“... celý text
— Michelleee

Ztracena v čase

„Tak to mě bavilo moc! Zhltla jsem knihu jako malinu během jednoho dne. Příběh má spád, čte se velmi lehce a není zcela předvídatelný. Obě hrdinky byly v pohodě, líbilo se mi, že nic není jen černé nebo bílé. O romantiku a lásku taky není nouze :-) Mohu vřele doporučit, hezky se u toho odpočívalo.“... celý text
— Sirael23

Hledání Aljašky

„První kniha J. Greena, kterou jsem četla a musím uznat, že autor si umí čtenáře u čtení udržet. Donutil mě zapřemýšlet i na svým vlastním životem. Jsou v ní emoce, které mě dokázali rozbrečet aniž bych to já osobně čekala. Neskutečně se mi líbila.“... celý text
— Věra91

Kurátor

„Opět posloucháno jako audio. Zpracování mi přišlo trošku horší. Občas mi přišlo, že některá kapitola má horší zvuk než předchozí. Ale možná byl na vine přenos. Co , ale bylo tragické je překlad. Je neuvěřitelné co vše může projit korekturou ( pokud nějaká byla). Temný internet místo darknet je opravdu k smíchu. A bylo toho víc. Příběh samotný je na začátku docela zajímavý. Ale ke konci je to takové divné a to finaln8 zakončení mi nesedlo. Funguje jen protože autor nám záměrně zamlčuje určitě skutečnosti a to nemám rád.“... celý text
— INCOGNITOREADER

Rozložíš paměť

„Páni, tak tohle byla jízda! Vyslechnuto na ČRo a asi i díky skvělému načtení mi tahle kniha hodně dlouho zůstane v hlavě. Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem četla natolik niternou, ale uvěřitelnou zpověď navíc vylíčenou tak zajímavým jazykem. Pohybuji se v jiné bublině, ale obávám se, že takhle opravdu žije hodně lidí - z ruky do úst, alkohol, nuda, maloměsto, jinakost....Velké díky autorovi, že šel s kůží na trh a porotě Magnesia Litera, protože bez ocenění bych si tu knihu neposlechla.“... celý text
— Tída

Dálnice

„Přečteno za víkend, dobře se čte, zajímavý příběh, jen mi to přišlo takové bez konce, hodně načatých osudů a zůstaly viset v prázdnu. Spousta věcí zůstala nakousnutá a nedokončená. Najednou je konec - a co dál? Co Kateřina, Simona, Marek - co Klára..... ?“... celý text
— libka60

Někdo cizí v domě

„Nejen že to byl můj první thriller, ale i první kniha od této autorky. Líbilo se mi to, že od začátku do konce jsem nevěděla kdo to udělal. V hlavě se mi honilo tolik teorií jak se to stalo, kdo a proč to udělal. Kniha se mi moc líbila.“... celý text
— Věra91

Woodhill

„Máme tady další dílo od této autorky, která si prostě v tomto tématu smrti a duchařiny doslova libuje. A já to mám opravdu ráda. Tentokrát jsem šla na jistotu. Nepotřebovala jsem číst anotaci, protože už znám styl psaní autorky a vím co od ní očekávat, ale abych byla právě upřímná, tak tentokrát mě opravdu překvapila. Hlavní hrdinka Lexi už od mala vídala duchy, ale všichni si mysleli, že je blázen. Procházela si špatném dětství, ale když opona opadla a přišla do toho i choroba, tak se celý svět rozpadl. Lexi má tedy schopnost vidět mrtvé a tak je jako temnonoška povolána do Woodhillu, aby tam byla nápomocná. V příběhu se vyskytuje více postav, které si dle mého zamilujete. (Strašně se mi líbil Aaron!) Líbí se mi, že opět jsem nevěděla s kým bude mít Lexi romantickou linku. Líbí se mi popis 'nového' světa a chodu této doby. Co mě ale nejvíce zaujalo bylo, že jsou tady opravdu pikantní scény, které se mi hooodně líbily. Broderick Woodhill je muž mnoha tváří a z počátku se zdál být vážný a celkem takový prudas, ale až se mu Lexi dostane pod kůži, tak zjistíme, že zdání klame. Chemie byla úžasná a to je velké plus! Příběh jako takový se mi líbil, jen mi to přišlo trochu natahované okolo toho. Jinak za mě originální příběh s prvky romantiky, fantasy a detektivky. A na úplný závěr mě potěšilo, že se autorka nechala inspirovat mým nejoblíbenějším zámkem“... celý text
— Knihomol_ka

Symetrie - základní princip uspořádání

„Symetrie zkouší naše smysly, líbí/nelíbí, potřebujeme ji/vyhýbáme se jí,... příroda ale ví své a používá/nepoužívá ji přesně a vhodně. Pak je tu člověk a jeho umělecké ambice. Pěkný vhled do celé zajímavé problematiky. Tahle moderní edice se mi líbí celá: nabízí knížky nové či reedice v moc pěkném provedení a kabátku. Krátké, plné ilustrací (typicky text nalevo s odkazy na obrázky napravo - a tady byly obrázky samozřejmě to hlavní pro naše smysly a představivost). A nejlepší bývá obálka, evokující starobylost a tajemno...“... celý text
— soukroma

Sedmilhářky

„Ačkoliv se mi kniha moc líbila, ze začátku mi trvalo se do ní začíst. Občas jsem se ztrácela i v těch všech postavách. Četla se svižně i díky svým krátkým kapitolám.“... celý text
— Věra91

Vypravěčka

„Nádherná kniha i když je o velmi těžké tématu. Já ji přečetla během 2 dní.“
— Věra91

Důležité prvky

„Chemii jsem nepropadla ani na základní, střední ani na vysoké (ano, i tam mne pokoušela jako doprovodný předmět). Možná nedostatečně chemicky inspirativní učitelé, málo experimentů, moc zkratek a složitých vzorců...? Tahle mini knížka skvěle stručně kondenzuje informace o prvcích a atomech kolem nás, takže je to esence chemie, ale také fyziky a trošku matematiky. Samozřejmě spousta zkratek, pojmů, vzorců a ilustrativních obrázků (moc mne ale nepotěšily rádoby karikaturní vtipné obrázky, do tohohle minima se prostě nehodily). Jinak tahle moderní edice se mi líbí celá: nabízí knížky nové či reedice v moc pěkném provedení a kabátku. Krátké, plné ilustrací (typicky text nalevo s odkazy na obrázky napravo). A nejlepší je vždy obálka, evokující starobylost a tajemno...“... celý text
— soukroma

O chytré kmotře lišce

„Obrovská láska mého dětství, co baví i pětiletého vnuka. Takže vlastně nesmrtelná láska :o)“
— Chesterton