A stromy ve Vídeňském lese stále stojí přehled
Elisabeth Åsbrink
Když se před několika lety dostaly na veřejnost informace o minulosti Ingvara Kamprada, zakladatele IKEA, o jeho stycích a podpoře švédských fašistů, veřejně vystoupil s prosbou o prominutí, napsal dopis svým zaměstnancům a svou prosbu opakoval v mnoha rozhovorech. Historická reportáž Elisabeth Åsbrink A stromy ve Vídeňském lese stále stojí ve Švédsku vyvolala skandál ještě před zveřejněním. „Všichni milují mýty o své historii. Nejvíce se nás dotkne, když někdo na denní světlo vytáhne zapomenuté příběhy spojené s holokaustem a antisemitismem,“ napsal Wojciech Orliński. 524 dopisů, které židovští rodiče posílají svému synovi z Vídně do Švédska, kam ho poslali, aby ho zachránili – jediný z rodiny přežil, ale i v této severské zemi se musel potýkat s antisemitismem. Kniha je trpkým pokusem autorky vyrovnat se s mýtem o Švédsku třicátých let – mýtem o zemi rovnosti, solidarity a pokroku. Přesto však pro ni několik stovek „rasově cizích“ uprchlíků představuje ohrožení společenského blahobytu. Švédský antisemitismu třicátých let není žádným tajemstvím, ale až autorka ukázala, jakými samozřejmými, necitlivými a krutými činy se projevoval. Upozorňuje také na to, do jaké míry se ve švédské, ale nejen ve švédské společnosti, podařilo vytlačit z povědomí zodpovědnost za holokaust. Historická reportáž A stromy ve Vídeňském lese stále stojí je také knihou o současnosti, protože „poukazování na ostudnou minulost nás činí citlivější k dramatům, která se odehrává před našima očima – drama uprchlíků v současném světě“. Rasismus nezemřel, jen změnil jazyk. Pojem „horší rasy“ nahradila „cizí kultura“.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: 2021 , AbsyntOriginální název:
Och i Wienerwald står träden kvar , 2011
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize A stromy ve Vídeňském lese stále stojí. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (29)
Edice : prokletí reportéři
Forma: audio z rozhlasu Plus
"Hranice mezi světlem a temnotou se zostřila."
Na začátku příběhu je krabice s dopisy. Hromady. Tolik si v minulosti posílali rodiče se synem. Byla válka, právě se ustanovil norimberské zákony a rodiče se museli rozloučit se svými dětmi. A nejen oni, ale tisíce dětí odjížděly vlakem na jim neznámý venkov s tím, že své rodiče zase uvidí. Proč máma brečí? říkali si . Byli tak mali, nevěděli... Malý Otto sedl na vlak sám. Jeho rodiče jeli také ve vlaku. Jiným směrem. Měli jízdenku jménem život, kterou v Osvětimi odevzdali. Dva vlaky, dva světy, jeden cíl. Co asi cítil Otto, když se bohužel naposledy loučil s těmi nejbližšími? A co s tím vším má společného zakladatel Ikea Ingvar Kamprad? Poslechněte si. Po tolika letech pouhé "odpusť" nestačí...
Knížka spíš dokumentární, což by nebyl problém, kdyby tam nebyly, sice občasné ale bohužel, významné chyby. Příběh se mi líbil, forma taky, i gradování příběhu, kde jsem věděla co postavy čeká, ale přesto jsem jim přála jiný osud. Jako velké plus, které nakonec rozhodlo o mém hodnocení, beru autentičnost, autorka zcela střízlivě vystihuje náladu společnosti dobového Švédska, která se perfektně odráží v Ingvarovi. Otto mu nevadil, ale přesto mu přišlo v pořádku podporovat nacismus a inklinovat k jeho myšlenkám a vůbec mu, přes jeho inteligenci, nedocházelo, že je na tom něco špatně.
Související novinky (1)
Knižní novinky (12. týden)
21.03.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2011 -
Augustova cena
(odborná literatura)
Kniha A stromy ve Vídeňském lese stále stojí v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 197x |
ve Čtenářské výzvě | 35x |
v Doporučených | 8x |
v Knihotéce | 74x |
v Chystám se číst | 180x |
v Chci si koupit | 48x |
v dalších seznamech | 4x |
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) švédská literatura holokaust, holocaust
Korespondence, která graduje, ze které lze poznat tíživější a tíživější situaci, zoufalost, snaha udržet si naději, udržet pouto. Naprosto výjimečná kniha!