Franz Werfel

německá, 1890 - 1945

Související novinky

Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)

Prokleté královny, Život na míru a další knižní novinky (13. týden)
V aktuálním týdnu od 25. do 31. března se můžete těšit na velkou várku nových knih, které se nově objeví na pultech knihkupectví. My jsme pro vás vybrali se... celý text

Populární knihy

/ všech 26 knih

Nové komentáře u autorových knih

Píseň o Bernadettě Píseň o Bernadettě

Werfelův nádherný a sugestivním způsobem odvyprávěný příběh malé Bernadetty mě vážně dostal. Bylo to moje první setkání s autorem a jsem rád, že jsem po téhle jeho knížce sáhnul. Franze Werfela jsem totiž celý život vnímal jenom jako někoho, o kom jsme se učili ve škole (pražský souputník Franze Kafky atd.), a to bylo tak asi všechno. No, teď mně je jasné, že u jedné vlaštovky nezůstane a už se porozhlížím, co dalšího bych si mohl od F.W. přečíst. Už jenom ta geneze vniku románu, o které autor vypráví v předmluvě (a o níž se zmiňuje i anotace)! O existenci Lurd člověk samozřejmě věděl, i o tom, že tam ÚDAJNĚ docházelo (a snad i pořád dochází) k nějakým zázračným vyléčením, ale pro nás skeptiky se podobné informace nacházejí jaksi mimo naši rozlišovací schopnost. Rozhodně jsem ani ve snu netušil, jak nesmírně silný příběh za pojmem „lurdský zázrak“ leží. No, každopádně se teď za svojí dřívější přezíravost a za pohlížení na danou problematiku skrze prsty, náležitě stydím. Na druhou stranu je zajímavé, co všechno se na mystickou zkušenost čtrnáctiletého děvčete dokázalo nabalit. Stačí se podívat na snímek katedrály v Lurdech a porovnat ho s popisovanou temnou jeskyňkou, u které to všechno v toce 1858 začalo. Ale co mě asi šokovalo nejvíc: že církev byla až tou poslední, kdo byl ochoten Bernadettě naslouchat a uvěřit! A dalším paradoxem, který určitě stojí za povšimnutí, je skutečnost, že tady židovský autor vypráví ryze křesťanský příběh. Rozhodně doporučuji!... celý text
marlowe


Zpronevěřené nebe Zpronevěřené nebe

"Jediný člověk široko daleko, který se uměl vypořádat se smrtí byla Teta. Jen pro ni měla smrt smysl a stála na svém místě v řádu věcí. Pouze ona si vůči ní zachovávala formu. My, moderní lidé, jsme však tváří v tvář největší události v našem životě ve formě rozhodně nebyli. Stáli jsme před stěžejním bodem všeho pozemského dění bezmocní, nepořádní, zpustlí, nejistí, neurčití, pasivní a zbabělí. Kdo se stavěl k otázce všech otázek oduševněleji? My, takzvaní intelektuálové, kteří ve smrti viděli jen rozklad? Nebo tato prostá kuchařka, jež v ní poznávala nejpozoruhodnější stupeň jasné a zářivé stavby světa? Její představy o této světlé architektuře jsme označovali za dětinské a primitivní. Jenomže my, my jsme neměli ani ty dětinské a primitivní představy, nýbrž jen duchovní nic. Jako zvířata s vyhaslými dušemi jsme se upínali k tradovaným zvyklostem z oduševnělejších časů, abychom nemuseli své mrtvé zahrabávat mlčky a beze zpěvu, jak by si to zasloužili oni i my. Toto poznání mě u dlouhého bdění u mrtvého pronikavě trýznilo." Zprvu je to lehce rozvláčné s docela odhadnutelnou pointou, nic moc nenasvědčuje tomu, co můžete získat, když Werflovi věnujete svou trpělivost a plnou pozornost. Když se necháte vtáhnout pod povrchní hladinu geniálně odvyprávěného příběhu, dostane se Vám přesně takových hlubin a křehkých zákoutí života z víry, kolik máte za život v sobě nastřádaných zkušeností a znalostí o katolické církvi, její historii a hlavně úskalím a záludnostem vnitřního života... úžasná kniha, co vydá svoje krystalicky čisté hlubiny jen čtenáři připravenému slyšet boží hlas v tichém ranním vánku :o) Pro Radio Proglas kvalitně načetl Vladimír Hauser. 10/10... celý text
Chesterton


Sjezd abiturientů Sjezd abiturientů

Je zajímavé, jak se liší v různých literaturách pohled na střední školy, konkrétně gymnázia. V české literatuře jsou to obecně místa pro roztomilé studentské rošťárny, kde sice studenti bojují se svými profesory, ale ve skutečnosti se mají všichni rádi, a když je třeba, táhnou za jeden provaz. V německé literatuře vypadá gymnázium jako malé peklo. Profesoři jsou hloupí, zlí, přinejlepším žijící v minulosti a zkostnatěli, třídy bývají plné zákeřných idiotů, kteří si dělají naschvály a jejich nejvyšším projevem života je vymetání bordelů, případně hromadný odchod rovnou na frontu. Jerome ještě upozorňoval, že němečtí studenti strašně chlastají, a když se dostanou na vysokou, sekají se šavlemi. Sjezd abiturientů popisuje podobnou partu studentů osmiletého gymnázia, kteří chodí za školu, opíjejí se alašem, holdují spiritismu, bordelům a dramatické tvorbě. Vypravěč má navíc spadeno na spolužáka, který jej zjevně převyšuje, a tak jej pronásleduje různými nepěknými naschvály. Závěrečná katarze ovšem vyjde naprázdno, protože nešťastný spolužák se ztratil kdesi ve světě. Výborná klasika, pro čtenáře svým dějem ovšem dost nepříjemná.... celý text
Forestwalker



Píseň o Bernadettě Píseň o Bernadettě

Proč se vlastně stále snažím číst co nejvíce nových knih, abych měla přehled o současném dění v literatuře, když máme v knihovnách takovéto poklady. Smekám před autory dřívějších dob, kteří museli bez internetu vynaložit mnohem víc úsilí k napsání věrohodné biografie. Naše vzdělání už asi nemá nic společného se vzděláním tehdejších lidí. Věřila jsem každému slovu tohoto románu. A pokud bylo možné setkat se se zázrakem v pokrokovém období 19. století, tím víc je očekávejme v současné bezbožné době. Kdo chce najít nový impuls do života nebo třeba povzbuzení zůstat sám sebou doporučuji tuto knihu všema deseti.... celý text
eldfluga


Bledě modré ženské písmo Bledě modré ženské písmo

Mistrně napsaná novela pražského rodáka Franze Werfla je v tom nejlepším slova smyslu psychologickou drobnokresbou s hluboce symbolickým vyzněním. To vše v kulisách a podmínkách stále ještě poněkud C.K. byrokratické a ospalé Vídně (ta pomalost a liknavost se odráží i v tempu vyprávění, které rozhodně nikam nespěchá) v druhé půli třicátých let. Nacismus v Německu už v té době nadobro zvítězil a Rakousko se s tím musí vyrovnat. Tato velká politika nakonec nečekaně proniká i do nitra a života hlavního hrdiny, jehož dožene jedno dávné provinění a zachvěje jeho důvěrou v sebe sama i ve všespásnost úřední mašinérie i rutinních životních regulí.... celý text
V_M