Hanya Yanagihara

Nová kniha

Do ráje - Hanya Yanagihara

Spisovatelka ve svém novém románu předkládá tři alternativní verze Ameriky. Děj roku 1893 nás zavádí do Svobodných států, části Ameriky, která se po občanské v... detail knihy

Populární knihy

Malý život

Do ráje

Lesní ľudia

Nové komentáře u autorových knih

Malý život

„Pro napsání komentáře jsem si musela od knihy na chvíli oddechnout, utřídit si v hlavě myšlenky, a přesto se mi ani po dvou dnech nějak nedostává slov. Jistě - kniha není dokonalá, některé odstavce bych významně zkrátila, ale jinak jí nemám co vytknout. To byl velmi silný příběh! Jsem hodně emotivní člověk, řekla bych i velmi soucitný, u knih slzím často, ale aby mne jedna kniha rozbrečela tolikrát, aby se mi tolikrát stáhlo hrdlo úzkostí? Nevím, jestli se mi to kdy vůbec stalo. Kniha ve mně zanechala hluboké emoce. Co musí cítit člověk, který blízké osobě neustále opakuje, jak ji miluje, když zjistí, že mu vlivem v dětství vštípenému nastavení stejně nevěří, že se vlastně v hloubi duše strašně nenávidí?“... celý text
— Guarnere

Malý život

„Kniha písaná ženou, kde prakticky nevystupujú ženy. Zo začiatku som mal trochu problém s dialógmi, čo sa neskôr, vzhľadom na vzájomné vzťahy postáv, spravilo. Nechcem moc opakovať, čo už bolo napísané, každopádne šlo to do hĺbky.“... celý text
— dr.horrible

Malý život

„Všudypřítomná bolest objevující se zejména tehdy, když jsem to jako čtenář nejméně čekala. Doporučuji vsema deseti a lituji, ze si ji už nikdy nebudu moci přečíst poprvé.“... celý text
— dufkys

Malý život

„Knížka byla opravdu čtivá, jen se člověk musel přenést přes to, že si všichni splní svůj Americký sen, a že bílého heterosexuálního muže aby člověk pohledal - což jsem si ovšem dokázala omluvit díky tomu, že většina skupiny jsou umělci. Když se člověk přenesl přes tuhle nereálnost, tak některé ty části a konec mi na druhou stranu přijdou uvěřitelné. Rozhodně bych ji nedoporučila všem, ale za mě dobrý.“... celý text
— ivca79

Malý život

„Výborně napsaná kniha, ve které jde ale především o toxické vztahy, ze kterých je vám špatně. Judovo utrpení se mnou moc nedělalo, protože bylo neskutečné, neuvěřitelně vystupňované a on vystupoval od začátku jen jako magnet pro pedofily a násilníky, které spolehlivě přitahoval jakýmkoliv svým běžným činem, i když si jen sedl pod strom. Nelze se tak divit, že poučky o sdílené bolesti jako poloviční bolesti už na jeho zlomenou duši neplatily, a tak o sobě prostě nikdy nemluvil. Nepochopitelné je, že ač tedy lidem v sociálním kontaktu téměř nic nedával, všichni ho v jeho tajemnosti milovali a měnili kvůli němu své životy i životy svých rodin, odkazovali mu majetky, vsázeli svou profesní čest. Po pár dnech po dočtení jsem přesto došla k tomu, že ve mně tahle zvláštní kniha něco zanechala. Na Judově příběhu jsem si víc než dřív uvědomila, jak je důležité nechat minulost minulosti, obzvlášť když teď a tady máte plnou podporu všech kolem sebe. Často si člověk nese staré bolesti dál úplně zbytečně. Jasně že v jeho případě všechno hodit za hlavu nešlo, ale na druhou stranu podpora jeho blízkých byla tak neuvěřitelně obrovská, že kdyby nebyl zaseknutý jako beran a občas aspoň kývnul, lidi kolem něj by se přetrhli, aby pro něj udělali to nejlepší. Občas je fakt dobrý si to uvědomit, a i když vám vaši blízcí nechtějí jen pro váš tajemný obličej rovnou odkazovat dům v New Yorku, ale „jen“ vám vyjadřují svoji lásku třeba slovy, uleví se vám, když za to budete vděční.“... celý text
— Margherita_N

Přejít na knížky autora