Do ráje přehled

30.01.2024

(SPOILER) První kniha Washingtonovo náměstí:
Je to pozoruhodná variace na knihu Washingtonovo náměstí od Henryho Jamese https://www.databazeknih.cz/knihy/washingtonovo-namesti-42856. Autorce se přitom podařil husarský kousek: Tuto část svého románu zasadila do gay světa. Není to tedy vyprávění o gayích pohybujících se v hetero světě, s nímž se musí nějak vyrovnávat a před nímž se musí mít na pozoru, s nímž jsou v zcela základním konfliktu, ale žijících v gay světě, kde stejnopohlavní vztahy jsou mainstream. Kvůli tomu musela autorka vytvořit alternativní dějiny USA, pakliže chtěla první knihu zasadit do roku 1893. Vztahy se zde rozvíjejí svobodně, stát do nich nikterak nezasahuje. S tím souvisí skutečnost, že se vůbec nemusí řešit vztahování se gayů k majoritě, konflikty spojené s homofobií a pod. Tímto mistrovským tahem vytvořila Yanagihara velký gay společenský román o lásce a jejím svobodném prožívání, v němž může bez problémů otevírat témata, která jsou pro gaye klíčová.
1. Vztah mladšího vůči staršímu (případně mladšího chudého vůči staršímu bohatému). Je možno vytvořit rovnocenné partnerství v takto rozehraném vztahu? Co je opravdu láska a co vypočítavost (byť neuvědomělá)? Kde začíná zneužití tím bohatým a mocným, a kde jde o opravdu rovnocenný vztah?
2. Dalším tématem je bláznivá zamilovanost, která nehledí na zjevná fakta a žene člověka do náručí manipulátora nebo vypočítavce - nebo - kdo ví - milujícího člověka? Může potom někdo ochránit takového zajatce lásky před katastrofou? A je to vůbec potřeba?
3. Autorka osahává také téma věrnosti - zachování vztahu i po rozchodu těch dvou jako sexuálních partnerů. Neboli: Co je vlastně skutečná láska?
4. Velkým tématem je otázka, co po nás zůstane. Děti, nějaké dílo, památka, vzpomínka našich přátel či milenců? A pro koho? Na tuto otázku navazují druhá a třetí kniha.
A citát:
"Teprve v době, kdy byl mnohem starší, pochopil, že nikdo není nikdy volný, že někoho znát a milovat znamená vzít na sebe úkol pamatovat si ho, i kdyby byl ten člověk stále naživu. Nikdo této povinnosti neunikne, a čím jste starší, tím více po té odpovědnosti toužíte, ačkoli se vám občas příčí, potřebujete vědomí, že váš život je neoddělitelně spojený s životem jiného člověka, že někdo dává najevo svou existenci částečně svým spojením s vámi." (str. 199)

Druhá kniha Lipo-wao-nahele:
Kniha se dělí na dvě části, v níž první se ještě týká vztahů (spíš rodičovských), zatímco ve druhé, jež se odehrává na Havaji, do vztahů vstupují ideologie a "dějiny". Ačkoli z vnějšího pohledu jsou lidé stále svobodní, jejich svět je deformovaný a chování už není určováno přirozeností, touhou, láskou, chtěním, nýbrž je deformováno předem vytvářenými schématy. Důsledkem je odcizení. První část knihy líčí podobu tohoto odcizení, druhá příčiny. Kniha varuje: Nežij ani minulostí, ale ani budoucností. Minulost je pryč a budoucnost tě může zaskočit svou naprostou nepředvídatelností.

Třetí kniha Zóna 8 je mrazivou dystopií, v níž sledujeme život v obludně totalitním New Yorku na přelomu let 2093/2094. Toto líčení, jež zprostředkovává vyprávění dívky Charlie, je přerušováno dopisy jejího dědečka Charlese příteli do Nové Británie, do svobodného světa. V dopisech jsou nám odhaleny příčiny postupné destrukce demokracie, svobody a přirozených mezilidských vztahů, vzrůst role státu do nepředstavitelných rozměrů a vznik naprosto děsivé odpudivé reality, v níž je člověk redukován na biologickou jednotku. Charles je navíc architektem tohoto monstrózního díla - a my sledujeme, že to myslel dobře, že chtěl chránit obyvatele před nemocemi, ale z nedostatku mravnosti či lidskosti nebyl schopen naslouchat varovným hlasům přicházejícím z jeho bezprostředního okolí. Do lásky vstoupila PRAVDA a jakási zbytnělá odpovědnost. Hlavním hybatelem dějinných zvratů jsou pandemie, ochranou před nimi je možno ospravedlnit cokoli. Lidský jedinec je nic, důstojnost člověka je pošlapána, jeho svoboda zmizela a lásku je možno žít jen pokoutně, přičemž jsou milující se lidé vystaveni hrozbě postihu. Vedle toho existuje svobodný svět, od něhož se však vláda této nechutné země odstřihla. A je otázka, zda je možno se do něj vrátit.

Yanagihara vytvořila velký román o limitech lásky a svobody. Je nesmírně silný a všechny dějové linie jsou hluboce promyšlené. Jako celek vede k mnoha úvahám a zásadnímu přemýšlení nad tím, co je v životě opravdu klíčové.