dagmar7365
komentáře u knih
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
Zhodnotit Šikmý kostel není jednoduché, protože má dvě roviny.
První - historická - nemám absolutně žádné výhrady a smekám před paní Lednickou. Dala si s nastudováním tématu ohromnou práci a na knize je to vidět. A možná právě to je ten kámen úrazu. Protože do knihy chtěla nacpat vše, co se dalo a románová kronika slouží jen jako nosič historie. A tím se dostávám k rovině druhé - literární, která podle mě dost kulhá. Kronika nemá jednu hlavní postavu, se kterou by se čtenář ztotožnil, ale hned několik "polohlavních", které ač se mají lišit, tak nakonec ve svém myšlení a prožívání jsou si velmi podobné. Od 150. strany jsem nemohla vystát osobní monology jednotlivých postav, které Lednická hojně užívá, aby objasnila, dovysvětlila, připomenula, což je v pořádku a s ohledem na časový odstup od předchozích dílů super, ale ta forma! Osobní povzdechy, že "už zase se mi mysl zatoulala ke chmurám a černým myšlenkám, ale ne, dnes nechci být smutná!", mě opravdu vytáčely. Román má velmi velké časové skoky, některým událostem se věnuje detailně, jiné naznačí, ale pak vyšumí do ztracena. A vlastně ani nikam nesměřuje, žádná gradace, vyvrcholení, rozuzlení, prostě jen tak plyne. Jednotlivé příběhy slouží pouze jako nosič historie a to je málo.
Asi bych si raději přečetla naučnou knihu věnující se tomuto koutu republiky a dramatickému období, kde by bylo předloženo vše, co se paní Lednická dozvěděla. Toto mě číst nebavilo.
Když za nás Bůh netahá kaštany z ohně
Marek Vácha
Velmi zajímavá knížka, během jejíhož čtení a i poté bylo a je o čem přemýšlet. Občas mi vadil styl, jakým Renata Kalenská rozhovor vedla. Jsou přátelé, je to jasně sděleno již na začátku, ale tím spíš by se měli vyhnout narážkám na některé prožité záležitosti, nebo dostatečně zasadit do kontextu. Čtenář neznalý věci se může cítit dost "mimo hru".
Je to moje první větší setkání s Markem Váchou a tak jsem si ho užila plnými doušky, aniž by mě trápilo, že tu či onu historku slyším po několikáté. Spousta zajímavých postřehů z mnoha oblastí.
Slečna Belle Greene
Alexandra Lapierre
Plně se ztotožňuji s komentářem holiz - detailně zachycená doba přelomu 19. a 20. století. Vůbec jsem netušila, že tato zajímavá žena existovala. Kniha se moc dobře četla a rozhodně mi rozšířila obzory.
Ztracený rok
Katherine Marsh
Výborně napsaná kniha propojující řadu nelehkých témat! Moc se mi líbilo, že narozdíl od knih pro dospělé, které se často uchylují k detailním popisům utrpení, trýzně a mučení, tady je to jen lehce naťuknuto a přitom to skvěle funguje. Literatura se nestává hodnotnější detailními popisy.
Katherine Marshová se taky podařilo výborně zachytit atmosféru COVIDu, tu nejistotu a vykolejení z běžného života. Kniha byla velmi čtivá a i když jsem později již tušila, jaké je to strašlivé tajemství, neubralo to nic na síle.
Rozhodně budu doporučovat, nejen dětem, ale i dospělým.
Průvodce literární hysterií 19. století
Karolína Zoe Meixnerová
Karolíně Zoe Meixnerové se podařilo ze suchopárného Národního obrození udělat atraktivní téma a ukázat, že obrozenci byli stejní lidé jako my dnes se vším, co to provází. S chutí jsem si její knihu přečetla a možná brzy sáhnu i po nějaké klasice.
Co mě ale dost mrzelo, je to množství chyb a překlepů. U velkého nakladatelského domu bych čekala, že nebudou šetřit na korektuře.
Šílená
Louisa Treger
Taky se připojuji ke komentářům pode mnou. Těžko posoudit, jestli byla tak slabá předloha nebo naopak ji tak pokazil překlad, v každém případě z "mamky a taťky" se mi od druhé stránky ježily vlasy na hlavě. Tato kniha je výbornou ukázkou toho, jak může spisovatel zajímavou osobnost a její život románovým zpracováním úplně zabít. Kdybych nevěděla, že Nellie Blyová skutečně existovala a oprvadu se nechal zavřít do ústavu, tak tomu neuvěřím. Kromě limonádového psaní na důvěryhodnosti ubíraly detaily typu - v New Yorku roku 1887 pacientky převážely sanitky a jezdily autobusy, v ústavu, ktery šetřil na pacientkách, kde mohl, tak používali toaletní papír atd. Škoda, mohla to být zajímavá kniha.
Slovník ztracených slov
Pip Williams
Nádherný, křehký a něžný román. Esme, Lizzy a další postavy odkládám jen velmi nerada. Pip Williams se podařilo vytvořit opravdu pozoruhodný román. Nejen o Oxfordském slovníku angličtiny, ženském údělu a první světové válce, ale hlavně o slovech, která nejsou jen shlukem hlásek nesoucí určitý význam. Vždy záleží na tváři a ústech, která slovo vysloví, teprve pak ožívá a má různý dopad.
Opravdu moc krásná kniha, včetně grafického provedení, doslovu a smekám před překladem Ester Žantovské!
Žirafy mají velikánské srdce
Sofia Chanfreau
Moc krásný příběh plný dětské fantazie, ale taky zajímavostí ze světa zvířat. Umím si představit, že by z knihy byl skvělý film. Moc se mi líbila myšlenka, že občas nás srdce úplně ovládne:
" Ne vždycky se dá přání srdce odporovat. Občas se v nás ze všech sil bouří a dme, fouká v něm z různých stran, takže člověk těžko pozná, kam se vrtnout. Srdce rozhoduje. Ale neví pokaždé všechno nejlíp. Může být nespolehlivé, paličaté a někdy se s ním vůbec nedá vydržet."
A smekám tedy i před překladem Marie Voslářové! Vymyslet tolik kouzelných pojmenování určitě nebylo nic jednoduchého.
Profesorova milovaná rovnice
Jóko Ogawa
Poetická kniha, která mi umožnila nahlédnout na matematiku jiným pohledem. Japonská literatura je jiná, než evropská, taková klidnější, pomaleji plynoucí, ale současně umí krásně vypíchnout krásu něčeho obyčejného. Moc krásný příběh.
Stravitelná ekonomie
Ha-Joon Chang
Zajímavý nápad, který občas fungoval výborně, občas trošku kulhal a propojení pokrmů s ekonomickými jevy bylo trochu násilné. Myslím si, že po přečtení nerozumím ekonomii o nic víc, ale rozhodně jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací nejen o potravinách, ale také o historii a složitosti a propojenosti světa. V každém případě to byla velmi čtivá kniha.
Neobyčejná Grace
Fran Littlewood
Fran Littlewoodové se podařila opravdu neobyčejná kniha. Grace není hrdinka, kterou byste si okamžiě zamilovali, ale pokud jste žena, matka a je vám blíž k 50 než ke 30, tak ji v mnoha ohledech pochopíte. A pokud k tomu máte dceru v pubertálním věku, tak zažijete spoustu AHA momentů. Autorka zachytila velmi sugestivně drobnosti každodenního života, nevyhnutelnost stárnutí se vším všudy, co to přináší, zdánlivou neviditelnost...Střídání časových rovin se může zdát náročnější, ale tady to má zcela opodstatněný důvod, a to co se zprvu jeví jako cesta na narozeninovou oslavu plná nepříjemností, je ve skutečnosti poutí do minulosti, napětí se stupňuje a druhou polovinu knihu jsem doslova zhltla.
Někdy jen láska nestačí a ani odborníkům v lingvistice se nedostává slov.
Výborná kniha!!!
Sisi: Císařovniny hvězdy
Mara Andeck
Moc fikace a málo reálné historie. Takový jednoduchý historický románek zasazený do atraktivního protředí.
Dům na Pineapple Street
Jenny Jackson
Odpočinkový společenský román. Jako humorný bych ho úplně neoznačila a anotace je také tak trochu zavádějící. Jsou mnohem lepší knihy na toto téma, které jdou víc do hloubky, tady se klouzalo jen hodně po povrchu a vlastně to byla taková pohádka. Ale vlastně proč ne. Jednou za čas trocha lehkosti neuškodí, užila jsem si to a nějakou stopu k přemýšlení to taky zanechalo.
Vidličkou po mapě: ...aneb gastronomická odysea a jiná kulinářská dobrodružství
Dagmar Heřtová
Zajímavosti ze světa gastronomie doplněné o recepty. Některé gastroglosy byly zajímavější, některé méně. Jako pravidelný blog to může fungovat skvěle, v knižní podobě je potřeba dávkovat si je pozvolna, jinak hrozí, že se brzy přejíte ;-)
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Když člověk dělá, co ho baví, pro co žije, po čem vždy toužil, tak je to dar. A je jedno, jestli je to záchranář, pilot, kuchař nebo učitel, protože ta láska, odhodlání a současně respekt jsou znát. Ne jinak tomu je v případě Marka Dvořáka! Víc takových lékařů!!!
Kniha měla jedinou chybu - strašně těžko se odkládá, kdybych mohla, zhltla bych ji na jeden zátah a klidně si i přidala pokračování.
Návod k použití železnice
Jaroslav Rudiš
Jaroslav Rudiš je chodící reklama na cestování po železnici. Důkazem budiž, že již při čtení Návodu k použití železnice jsem začala studovat v jízdních řádech, jak moc je dostupná ta která trať a prodloužený víkend vlakem je již naplánován. Takže Návod splnil účel, po stránce literární jsem si užila více jiné jeho knihy, ale i tak to bylo fajn čtení.
Tajná přání
Marie Lacrosse
První díl mě moc nenadchnul, druhý naopak mile překvapil, proto jsem se s chutí vrhla na třetí. Ten se bohužel řadí hodnocením k prvnímu. Bylo tu na mě až moc "žhavých pohledů, chvějících se podbřišků, kradmých doteků a spalující vášně". Ne, že bych byla tak prudérní. Ale tím se historický román vycházející z reálií hodně přiblížil červené knihovně, a to úplně není šálek mé kávy.
Poctivé by bylo hodnocení 3,5*
Arnoštova cesta
Markéta Pilátová
Moc hezky zpracovaný životní příběh Arnošta Lustiga. Je to taková jednohubka na jeden večer a vlastně nevím, jestli je určená dětem nebo dospělým a je mi to jedno, každému čtenáři dá kniha asi jiný zážitek, mně se líbila moc.
Příběhy z pohovky: Psychoterapie v komiksu
Philippa Perry
Výborné čtení! Obdivuji schopnost vymyslet příběh tak, aby se na něm dal ukázat terapeutický přístup, včetně lidské stránky terapeutky, váhání a chyb, a současně i pohled klienta, který řeší určitý svůj problém, a přitom to do sebe všechno krásně zapadlo. Komiksová forma byla taky super.
Portrét novomanželky
Maggie O'Farrell
Možná se život Lukrécie odehrál takto a možná, že ne. Ale to není podstatné. Maggie O´Farrell se podařilo velmi barvitě zachytit nespoutanost Lukrécie, život v renesanční Florencii a Ferraře, postavení ženy, která sňatkem přechází z rukou otce do rukou manžela a stává se jeho majetkem, a které je zcela odlišné od toho dnešního. Ač od začátku byl závěr jasný, tak mě nakonec autorka velmi překvapila.
Oceňuji i výborný překlad a krásnou práci s jazykem. Moc hezky se to četlo.